Vraťme se k poslednímu utkání s Karlovými Vary. Trenér na tiskovce řekl, že to byl bojovný zápas. Oproti tomu vystoupení na Kladně označil za ostudné. V čem vidíš změnu?

S trenérem musím souhlasit. Páteční výkon na Kladně je neakceptovatelný. V téhle fázi ligy pár kol před koncem si nemůžeme dovolit takhle hrát s naším postavením v tabulce. Myslím, že jsme dostali facku a v neděli jsme hráli s mnohem větším nasazením. Myslím, že byla vidět naše chuť po vítězství. Bohužel na tři body to nestačilo.

Teď ještě víc zpět v čase. Na konci října došlo ke změně trenéra. Do role hlavního kouče se přesunul asistent Karel Mlejnek. Nebyla to tedy úplně nová tvář v kabině. V čem jsi spatřoval největší změnu po výměně trenérů?

Vždycky je to pro tým impuls. Trenér Mlejnek určitě změnu přinesl. Začali jsme hrát víc pospolu, začali jsme si víc pomáhat na ledě, víc jsme bruslili a tím jsme dokázali zápasy vyhrávat. V tom musíme pokračovat i teď.

Po nástupu nového trenéra přišla malá šňůra úspěchů. Přejeli jsme doma Spartu 4:0, v dalších čtyřech zápasech jsme vyhráli třikrát. Dál jsme potrápili týmy z horních pater tabulky. Ukončili jsme vítěznou sérii Spartě, dlouhou bodovou sérii Vítkovic, porazili jsme Olomouc a padli těsně 0:1 na ledě lídra z Pardubic. Proč se to pak vždy pokazí?

Těžko říct přesnou příčinu. My se opravdu snažíme jít do každého zápasu naplno. Na každé utkání se připravujeme stejně pečlivě. Do každého zápasu jdeme s cílem vyhrát. Těžko hledám přesný důvod, proč se to vždycky pokazí. V týmu máme kvalitu a když hrajeme naši hru, dokážeme porazit kohokoliv, i týmy ze špičky. To dokazuje, že jsme kvalitní tým a musíme to prokázat ještě teď v závěru základní části. Musíme se dostat do předkola a následně i dál do play off.

Když se předkolo nepovede, bude to jednoznačně neúspěch…

To je samozřejmé. Nikdo nechce být poslední nebo předposlední. Každý hrajeme hokej, abychom vyhrávali. Abychom se vždy dostali co nejdál. Mluvím za všechny v kabině, že chceme do play off.

Jaká je teď nálada v kabině, když jsme na hraně předkola i baráže?

Těsně po prohraném utkání nějaké svěšené hlavy jsou, to je jasné. Ale druhý den přijdeme na trénink a každý jeden z nás tvrdě maká, nikdo nic nevypustí. Snažíme se co nejrychleji připravit na následující zápas. V kabině cítím, že opravdu chceme do všeho jít naplno a chceme vyhrávat. Ne vždy to vyjde, ale máme bojovnou náladu a tu musíme dostat do každého zápasu.

Fanoušci umí ocenit bojovnost. I po prohraném zápase dokáže kotel poděkovat a povzbudit. Ale třeba po výkonu na Kladně skandoval „My chceme Chezu!“. Co se ti v takové chvíli honí hlavou?

Je to strašně nepříjemné. Ale naplno jejich názor akceptuji a chápu ho. Mají na to svaté právo. Bez nich bychom tu nemuseli hrát. A výkon, jako jsme jim nabídli na Kladně, je nepřijatelný. Byl jich tam plný sektor, celý zápas jsme je slyšeli. A my předvedeme tohle? Neakceptovatelné. Zklamali jsme je a chápu, že jsou naštvaní. Omluvit se jim můžeme jedině lepšími výkony a postupem dál v sezóně. V neděli jsme se o to snažili a věřím, že to viděli. I když na body to s Energií nestačilo, v dalších zápasech to bude, věřím, lepší.

Litvínovský strašák nejen v letošní sezóně se jmenuje Rytíři Kladno. Z posledních osmi extraligových zápasů jsme vyhráli jediný. Jak si vysvětluješ, že zdemolujeme 8:1 Olomouc, přivezeme dva body z Vítkovic, trápíme vedoucí Pardubice, ale Kladno neporazíme ani jednou?

Dobrá otázka. Pro to neexistuje vysvětlení. Je to strašná škoda, že zápasy s Kladnem si prohráváme dlouhodobě sami. Kdybychom z těch čtyř zápasů vyhráli dva, tak se dneska nemusíme dívat pod sebe s obavou. Nevím, čím to je. Ale jak jsi řekl, je to pro nás strašák. Chtěli jsme to zlomit, ale na Kladně jsme hráli zle. Nechci se k tomu zápasu už moc vracet. Takový výkon už nepředvedeme.

Když jsme sbírali body s vrškem tabulky, tak zároveň bodovaly i týmy postavené kolem nás. Vnímali jste to?

Ano, sledovali jsme to. Když jsme porazili tým v první čtyřky, tak vyhrávaly i Budějovice nebo Vary. Každý bod je důležitý, ale pokud se chceme odrazit ze dna tabulky, musíme porážet zejména týmy okolo nás. To se nám bohužel nepodařilo ani s Kladnem, ani s Karlovými Vary.

Stává se, že si po špatném výkonu ve třetině vezme někdo v kabině slovo a zařve, seřve, motivuje ostatní?

Je pár kluků, kteří když cítí, že je to špatné, tak se ozvou a zakřičí. Zejména ti starší. V kabině se dokážeme navzájem seřvat.

Kdo konkrétně to je?

Já, Nick Hlava, Petr Straka, Patrik Demel.

Matúši, díky za rozhovor a držíme palce do zbývajících zápasů!