Začal bych asi úplně před poslední sezónou, u skladby kádru. Jak to v Litvínově probíhá? Kdo hráče vybírá a rozhoduje o prodlouženích smluv?

Toho procesu se účastní několik lidí. Já jako generální ředitel, hlavní trenér, asistenti trenéra. Když jde třeba o brankáře, tak i Zdeněk Orct, jako trenér gólmanů. A nově od loňské sezóny Viktor Hübl jako skaut klubu. Každý přinese nějaké poznatky, požadavky, hodnocení a společně se je pak snažíme vyhodnotit. Když se shodneme, následuje další proces, probíhá skauting a sbírání referencí. Hráče mimo extraligu sledujeme přes InStat, také začínají jednání s agentem. Z toho následně vyplynou smlouvy k podpisu. U stávajících hráčů podobně vyhodnocujeme opce k uplatnění.

Který podpis považuješ za opravdu důležitý?

Pro nás je každý podpis důležitý. Řetěz je vždy silný tak, jako jeho nejslabší článek. Skládání týmu je jako puzzle, kde do sebe musí zapadat několik stran. Ale pokud mám vyzdvihnout nějaké jméno, tak je to podpis Patrika Zdráhala. Přestože měl po dvou letech na stole další tři, čtyři nabídky, rozhodl se prodloužit v Litvínově dál. Ve smlouvě měl možnost po sezóně odejít do zahraničí, čehož teď využil. Myslím, že po třech letech tady to pro něj byl ten správný čas se v kariéře posunout. Chtěli jsme ho udržet, ale plně chápeme jeho rozhodnutí. Tady má dveře kdykoliv otevřené. I když poslední sezónu neměl ideální, podepsal se na tom i jeho zdravotní stav, tak jsem rád, že Litvínovem prošel a pomohli jsme mu k jeho vysněnému angažmá.

A příchod Šimona Stránského?

Šimon měl na stole také několik nabídek z extraligy, ale povedlo se nám ho přivést do Litvínova. V jeho rozhodování převážilo to, že jsme mu v Litvínově slíbili roli jednoho z lídrů týmu, ve které zatím nebyl. Že na něm budou stát všechny důležité momenty a bude při nich na ledě. Samozřejmě hráč to musí svými výkony potvrzovat. Kdyby šel v Česku do nějakého top mužstva, které má dvě lajny ze zkušených hráčů z nároďáku, tak by tam hrál až ve druhém sledu. Tady dostal férovou šanci stát se lídrem, a to se mu splnilo. Pro mě to byl nejlepší hráč sezóny s obrovským potenciálem, který se může posunout mnohem výš.

Sezóna odstartovala špatně. Prvních pět zápasů jsme prohráli. Čím si to vysvětluješ?

Měli jsme dobré přípravné zápasy, ale start soutěže jsme nezvládli. Po třech porážkách jako by mužstvo znervóznělo. Nebyli jsme schopní dotáhnout k bodovému konci i dobře rozehrané zápasy po solidních výkonech. Nabrali jsme hned velkou ztrátu a propadli jsme na spodek tabulky.

Tahle situace vyústila v odvolání trenéra Vladimíra Růžičky, kterého nahradil dosavadní asistent Karel Mlejnek. Kdy začalo vedení o změně uvažovat?

Přesné datum neřeknu, ale myslím, že trpělivost vedení byla obrovská. Takový okamžik, kdy si všichni začali uvědomovat, že se buď zabere, nebo se musí něco stát, byl víkend po porážce v Plzni a doma s Pardubicemi. V Plzni jsme prohráli o gól a dovolím si říct, že jsme byli více než vyrovnaným soupeřem. Do Olomouce a Vítkovic už odjížděl tým pod tlakem, že musí něco uhrát. Začínali jsme nabírat na spodku tabulky hrozivou ztrátu. Oba zápasy jsme bohužel prohráli a došlo na výměnu trenérů.

Současně s tím se změnil i kapitán týmu. Petra Straku nahradil Matúš Sukeľ. Proč?

Tohle je spíš otázka pro trenéra. Trenéři si před sezónou zvolili kapitána a jeho asistenty. Změna kapitána bylo jedno z prvních rozhodnutí nového trenéra. Často tohle bývá i takovým dalším impulzem směrem ke kabině. To by řekl spíš Karel (trenér Mlejnek, pozn.).

V průběhu sezóny došlo k několika změnám v kádru. První z nich byl Matěj Chalupa, který nejprve putoval na hostování do Karlových Varů, následně na střídavý start do prvoligové Slavie a zakotvil na hostování v Hradci Králové…

Když Matěj přicházel tu sezónu předtím z Ameriky, tak byl po delší herní pauze a s tréninkovým mankem. To se podepsalo na jeho první sezóně u nás. Od druhé sezóny jsme očekávali, že potrénuje přes léto a bude patřit mezi tahouny mužstva. Přestože slušně odpracoval léto, tak v lize se ho nepodařilo nastartovat. Důvodů může být několik, nechci spekulovat. Možná s ním měli trenéři mít větší trpělivost, možná tomu měl jít víc naproti. On po druhém kole na Spartě vypadl ze sestavy a šlo to nahoru a dolů. U některých hráčů to může být impuls k lepším výkonům, ale u Matěje to mělo opačný efekt. Po změně trenérů jsme řešili jeho uvolnění, trejd nebo střídavý start. Šel do Varů, pak na Slavii a až v tom Hradci mi přijde, že odehrál nejlepší část sezóny. A to neměřím jen body, ale i výkony.

Pak pohyb směrem do kádru. Z Brna přišel na hostování s opcí brankář Matej Tomek…

Matej odchytal po svém příchodu dobré zápasy. Bohužel v Liberci si zlomil klíční kost, musel na operaci a byl mimo. V tu chvíli jsme tedy opci neuplatňovali, ale po uzdravení se k nám vrátil na hostování do konce sezóny a dokázal rychle navázat na své předešlé výkony a v závěru nám hodně pomohl. Byl důležitým článkem nakonec úspěšné cesty do předkola play off.

Během sezóny byly tématem střídavé starty. Můžeš objasnit, jak to v takovém případě funguje?

Zásadní rozdíl je v tom, zda je hráč pod smlouvou v Litvínově. Pak ho dáváte do první ligy na hostování s pravidly, která si jasně vymezíte. A je tam ten střídavý start. My pak máme právo si hráče kdykoliv “stáhnout“, když je třeba velká marodka a potřebujeme pomoct. Když ale hráč nemá s Litvínovem smlouvu, podepíše někde jako volný hráč a o jeho uvolnění rozhoduje klub, kde hraje.

To je třeba případ Lukáše Válka a Josefa Jíchy?

Ano. Třeba toho Pepu Jíchu trenér Růžička chtěl. Stál o něj a před sezónou dostal nabídku na kontrakt. Ale on se rozhodl pro Litoměřice. Stejná situace je i teď před novou sezónou.

Proč?

Ten hráč nechce hrát někde okolo čtvrté lajny. Chce hrát první, druhou, být tahoun mužstva. Třeba i o soutěž níž. Ale chce mít svou roli v týmu a upozornit na sebe. Pak ho třeba my nebo někdo jiný z extraligy podepíše. Takže on je kmenový hráč Litvínova, ale bez smlouvy. Litoměřice zaplatí za roční hostování a pokud ho chceme na střídavý start, tak musí dojít k oboustranné dohodě.

Na přelomu roku opět přišlo období neúspěchů a blížil se konec přestupů. Proč nikdo nepřišel?

My jsme se do problémů dostali už tím špatným startem sezóny, ale přelom roku nás srazil zpět. Do té doby jsme hráli dobře, vyhýbala se nám zranění i virózy. Už před Vánoci jsme hráli na krev, to se také projevilo na výsledkové krizi, nezvládli jsme vánoční zápasy. V Olomouci jsme pak přišli o Šimona Stránského, což byl na měsíc obrovský problém. Po reprezentační pauze přišly i výhry, ale když jsme bodovali my, tak bodovali i týmy v tabulce kolem nás. Kvůli té ztrátě z kraje sezóny nám ta cesta nahoru pak trvala dva měsíce. V tomhle období jsme řešili nějaké posílení, trejdy. Byl pro nás důležitý návrat Mateje Tomka, vrátili se Ondřej Jurčík ze Sokolova a Jiří Fronk z Jihlavy. To vše stálo nemalé peníze, na soupisce jsme platili tři brankáře, devět obránců a šestnáct útočníků. Chtěli jsme sáhnout do mužstva trejdy, ale ty do sebe bohužel nezapadaly. Dvakrát jsme měli na dosah výměnu, ale druhá strana to pak nakonec vyřešila vždycky jinou variantou.

Jak hodnotíš celkové složení týmu v uplynulé sezóně?

Když se podívám na věkovou skladbu kádru, tak tým omladil. Na druhou stranu máme tři pětky zkušených útočníků.Ani ve čtvrté lajně nemáme žádné mladíky. Tam hrají ročníky 98, 99. Pro mě je mladý hráč junior, rok nebo dva po juniorce. Ale tohle jsou hráči, kteří se blíží střední generaci. Měli jsme možnost si sáhnout pro hráče do Chance ligy, pro Berku a Stehlíka. Někdy trenéři hráli v útoku třeba i obránce Šaldu, což je jejich právo a rozhodnutí.

Kdybys měl sezónu stručně zhodnotit, co bys řekl?

Já ji můžu hodnotit manažerskou optikou. Tady musím říct, že je pro mě velkým zklamáním, kde jsme se v sezóně pohybovali. Obrovským zklamáním jsou rozdílné výkony na domácím ledě a na hřištích soupeře. Doma jsme uhráli 47 bodů a byli jsme šestí v tabulce. Ale venku s 20 body předposlední.Proto jsme na tom byli celkově tak špatně. Nezvládali jsme dobře rozehrané zápasy, měli jsme hodně hluchých utkání. Mužstvo venku zabralo, až když nám teklo do bot. Příkladně ubojovaným zápasem byl ten v Mladé Boleslavi. Tam za vítězstvím šlo celé mužstvo. Viděl jsem dvacet vojáků odhodlaných udělat všechno, bojovat, blokovat střely, padat na hubu. Tohle pak vidí a ocení i ti fanoušci, pro které to celé hrajeme. Za mě je hlavním faktorem neúspěchu malý bodový zisk venku. Já bych se chtěl omluvit fanouškům za ty venkovní výkony. I když v první řadě by se měli omlouvat ti hráči.

Přesto jsme se nakonec dostali do play off. Vyšel na nás Třinec…

Ještě během posledního zápasu základní části se to měnilo. Mohl to být Hradec, Liberec, Brno. Nakonec na nás vyšel poslední trojnásobný mistr extraligy. Sice po třetím titulu někteří hráči odešli a nastala tam obměna, navíc měli na závěr sezóny šňůru porážek, ale pořád je to zkušené mužstvo. To dokazují i tím, že se nakonec opět stali mistrem, vyřadili i favorizované Pardubice.

Jak se série vyvíjela Tvým pohledem?

První zápas nevyšel naší první lajně. Nešly nám přesilovky. V druhém utkání jsme se zvedli. Soupeř nás přetlačil v prodloužení. Také nás v tomto zápase poškodili rozhodčí. Na třetí zápas k nám už přijel Třinec s mnohem větším sebevědomím, byl v pohodě. Kluci nechali na ledě všechno, zápas odmakali, ale soupeř byl zase o kousek lepší. Chytal jim dobře gólman a rozdílovým hráčem byl podle mě Andrej Nestrašil. Martin Růžička je kapitola sama o sobě. Ten nám dá gól vždycky. Když ho nedá ze hry, tak se trefí do prázdné brány.

Hodnocení působení v předkole play off?

Odehráli jsme tři dobré a odmakané zápasy. S respektem k soupeři musíme uznat, že byl lepší v momentech, kdy se zápasy lámaly. Projevila je jeho play off zkušenost a kvalita kádru. O ten gól byli vždy lepším týmem. Laťku našeho vzájemného předkola tak posouvají výš i tím, jak rostli každým kolem. Porazili Spartu i aspiranta na titul z Pardubic.

Zmínil jsi rozhodčí, vyjadřoval ses i bezprostředně po utkání. Co bys řekl teď po opadnutí emocí?

Co jsem chtěl říct, to jsem už do médií řekl. My jsme poukázali na čtyři chyby a všechny byly uznány. Nechci se na to vymlouvat, to nebylo mým cílem. Nechtěl jsem ani vytvářet mediální tlak na rozhodčí. Bylo mi jasné, že po tomto výkonu už pískat nebudou.Paradoxně ty chyby dělali jedni z nejlepších rozhodčích v lize. Sudí obouchaní mistrovstvím světa i olympiádou. Máme tady Akademii rozhodčích, kterou jsem trochu zkritizoval a ozval se její šéf pan Šindler. Máme spolu férové vztahy, nechci komunikovat přes média, ale neodpustím si říct, že když ta Akademie rozhodčích vychovává takové množství rozhodčích, tak proč semifinále a finále píská Slovák Stano? Ale pozor, on píská výborně, já jen poukazuji na to, proč nepískají naši perspektivní rozhodčí z Akademie. Hráči, trenéři a manažeři jsou během kariéry vystaveni tlaku a kritice, tím také rostou a zlepšují se. Proč se tedy nesmí hodnotit nebo kritizovat výkon rozhodčího? On by měl být konfrontován se svým výkonem také, a ne se schovávat v bublině. Před dvaceti lety tu dělal šéfa rozhodčích Pavel Halas a za jeho éry se udělalo spousta dobré práce. Za pana Šindlera se také o kus pokročilo, ale ti rozhodčí nerostou s rychlostí a vývojem hokeje. Poslední rok je řídí Vladimír Pešina, který je workoholik, maká, snaží se, komunikuje. Ale když řeknu, že rozhodčí pískal špatně, tak to není přece kritika Vládi Pešiny. Já jsem v rozhovoru říkal, že i ten rozhodčí má právo na špatný den, tak si ho prostě vybral. Tečka.

Sezóna je za námi, chystáme se na novou. Co můžeš říct ke kádru?

Jak jsem říkal, nová sezóna se vždy připravuje už od podzimu té předchozí. Pro mě byl základním stavebním kamenem hlavní trenér, takže jsem začal jednat na podzim s Karlem Mlejnkem. Po dohodě s ním jsme hned začali skládat i mužstvo.

S trenérem jsme oznamovali i podpisy Sukela a Kudrny. Je to tedy kostra týmu?

Ano, oba sem také přišli za větším prostorem a vytížeností. Oboustranně to splnilo očekávání a spolupráci jsme prodloužili o dva roky.

Další podpisy?

Podepisovali jsme si i nové hráče do šuplíku, ale ještě jsme je nezveřejnili. Takže v tomhle rozhovoru některé vlastně prozradím poprvé. Fanouškům chci říct, že jim netajíme informace záměrně, ale je to i po dohodě s daným hráčem. Vlastně ho tím i chráníme, aby mohl v klidu dohrát sezónu v současném týmu a po nepovedeném výkonu nebyl nařčen z různých důvodů. Ale v médiích se spekulace stejně objevily.

Rozumím tomu. O jaká jména jde?

Podepsali jsme Petra Koblasu, o kterého jsme měli zájem už dva roky zpátky. Tehdy se rozhodl ještě pro Vary. Teď jsem rád, že jsme ho podepsali k nám do Litvínova. Další top jméno je David Kaše ze Sparty, kterého jsme oznámili včera. To je podobný případ jako Šimon Stránský. Davidovi jsme také slíbili větší roli. Ve Spartě v klíčových momentech přelézali mantinel jiní, tady u nás by mohl svou kariéru nakopnout a potenciál zužitkovat pro klub.

Byla to i reakce na plánované odchody?

Už jsme tušili, že odejde Patrik Zdráhal a bylo pravděpodobné, že po výborných výkonech nebude pokračovat ani Šimon Stránský, tak jsme se na to připravovali. Kluci nám to férově oznámili už před časem, ale stejně jako u příchozích hráčů jsme je chtěli také ochránit. Pokud klub něco neoznámí obratem, má to své důvody. Věřím, že fanoušci tohle chápou.

A co Šimon Stránský?

Bohužel pro nás Šimon využil klauzule ve smlouvě a odchází do Finska, ale tentokrát míří už do velkého klubu. Přesně jak jsem říkal výše, ta role lídra u nás mu pomohla víc než třetí lajna v top týmu extraligy. To mi potvrdil, když jsme měli výstupní pohovor. Jeho odchod mě mrzí, protože byl nejlepším hráčem a chtěl bych mu poděkovat za to, co tu během roku odehrál. Nabízeli jsme mu lepší smlouvu na top úrovni extraligy, ale jeho rozhodnutí je více sportovní než finanční. I jemu patří obrovské poděkování.

Pojďme k dalším příchodům a prodlouženým smlouvám…

Přivedli jsme zpět Ondřeje Jurčíka. Měl k nám střídavý start ze Sokolova, ale podepsali jsme ho do konce sezóny se smlouvou i na příští ročník. Tahle změna proběhla hladce i díky dobrým vztahům se Sokolovem. Na rok se podepisoval Patrik Demel a vrací se Marek Baránek. Ten měl od nás nabídku už dříve, ale neshodli jsme se na podmínkách. Letos to do sebe už zaklaplo. On se také v kariéře posunul a věřím, že nám přinese nejen herní kvalitu, ale také větší důraz do obrany. Prodloužila se i smlouva s odchovancem Martinem Havelkou a před podpisem jsou polský reprezentant Pawel Zygmunt a Lukáš Válek.

Klub už oznamoval i některé uplatněné opce. Můžeš je připomenout?

Z těch oznámených to byly opce na obránce Zileho, Strejčka a Zemana. Uplatnili jsme opci na Baláže a Hlavu. Dále na Guta, Helta, Berku, Vopata, Slavíka a Stehlíka. Opci jsme využili také u Přemka Svobody, který bude po dohodě pokračovat v Litoměřicích.

Co Jānis Jaks?

V Jānisově případě je oboustranný zájem o pokračování naší spolupráce. V této chvíli jsme ve fázi, kdy nám zbývají doladit jen nějaké detaily.

Které opce se naopak rozhodl klub nevyužít?

Neuplatnili jsme ji u Petra Straky, Jiřího Fronka a Daniela Koláře. Těmhle klukům bych chtěl za jejich působení v Litvínově poděkovat a popřát jim do další kariéry i osobního života jen to nejlepší.

Víš o někom, kdo má smlouvu platnou, ale v kádru s ním nepočítáme?

Matěj Chalupa má platnou smlouvu, ale v příští sezóně u nás hrát nebude.

Jaké je situace v brankovišti? Co Matej Tomek?

Matej se po zranění vrátil na hostování do konce sezóny a bude u nás pokračovat i nadále. Máme s ním smlouvu na příští ročník. To už můžu také prozradit, situaci s brankáři jsme již také zveřejnili.

A ostatní gólmani?

Šimonu Zajíčkovi jsme také uplatnili opci. Naopak Denis Godla v Litvínově končí. Děkujeme mu za tři roky, které tady odchytal. Do další kariéry mu přejeme jen to nejlepší. Gólmanskou trojici doplní Lukáš Klika, který se z juniorů už přesouvá do seniorského hokeje.

Další variantou jsou ukončené smlouvy, které klub neprodlouží. O koho jde?

Smlouva skončila obráncům Freibergsovi a Wesleymu a k dalším jednáním nedošlo. Pokračovat nebude ani Giorgio Estephan.

Giorgio je oblíbenec fanoušků. Jak jim vysvětlit tenhle krok?

Giorgiovi skončila smlouva a trenéři mi oznámili, že s ním dále nepočítají. Já jsem s nimi ve shodě. Čekali jsme letos od jeho výkonů víc. V první sezóně patřil k lídrům, ta letošní už nebyla taková. Také jemu musíme poděkovat, zanechal tady stopu. Brali jsme ho jako kluka z ECHL, kde byl v top desítce bodování, byl to pro něj první krok do Evropy.

Blížíme se ke konci sportovní části rozhovoru, tak se zeptám ještě na mládež. Jaká je spolupráce s ní?

Jinak jsem na to koukal první rok, jinak druhý i teď. Na úvod vysvětlím, že mládež v Litvínově funguje odděleně od áčka. V podstatě jsme tady papírově dva kluby na jednom patře. První rok jsme si tady vymezovali a kolíkovali území, ale dovolím si za sebe tvrdit, že cestu k sobě jsme si našli. První rok jsem si říkal, že za iks let tady nikoho nevychovali a nezapracovali, ale po té tříleté zkušenosti musím říct, že je to náš společný a širší problém. Naše spolupráce se prohloubila a zesílila. Tady člověk pozná složitost regionu. Jsme na jedné lodi a potřebujeme mládež víc nastartovat a podporovat i finančně. Nemůžeme hledat hráče jen od cedule k ceduli Litvínov. Musíme být spádovým klubem pro celý region, aby hráči neodcházeli z regionu pryč, ale chodili do Litvínova.

A přímá spolupráce mládeže s A týmem?

Příklad je výpomoc při změně trenérů. Z mládeže k nám posunuli Davida Kočího, přestože si tím sami způsobili v trenérských štábech dorostu a juniorů personální potíže. Ale bereme to tak, že A tým je vlajkovou lodí celého klubu. Vyšli vstříc áčku a za to jim chci poděkovat.

Je ještě nějaké téma spojené se sportovním úsekem?

Před sezónou skončil sportovně-technický analytik Tomáš Vrábel, který pomáhal se sportovní stránkou a administrativou klubu. Ten odešel na post sportovního manažera do Jihlavy a do funkce sportovně-technického manažera po něm nastoupil Martin Vejvoda. Ten byl ale od srpna ze zdravotních důvodů v pracovní neschopnosti a ke konci roku skončil. Celou sezónu nám chyběl někdo na administrativu. Pomáhali mi vedoucí týmu Radko Goga a další kolegové, ale je to dlouhodobě neudržitelný stav. Proto jsme vypsali výběrové řízení na pozici sportovního manažera, kterou aktuálně řešíme.

Pojďme probrat i nesportovní věci. Začněme u provozních záležitostí. Na začátku sezóny došlo k výměně mantinelů a zmenšení hřiště. Proč k tomu došlo?

Chtěl bych ještě jednou poděkovat městu za realizaci výměny a finanční investici. Před rokem převzala řízení extraligy Asociace profesionálních klubů (APK) a přišlo rozhodnutí, že kdo chce hrát extraligu, musí mít nové mantinely splňující parametry bezpečnosti, ale nové rozměry kluziště byly téma už několik let. Nebýt covidu, tak se všechny mezinárodní akce už hrají poslední roky povinně na šířce hřiště 26 metrů. Na výměnu bylo ve finále minimum času, navíc to dělá v republice jen pár firem.

O jak velkou investici se jednalo? Bylo těžké vlastníka stadionu k výměně přesvědčit?

Ty informace jsou veřejně dohledatelné. Bylo to přibližně pět milionů včetně víceprací, kdy se pokládala gumová podlaha a podobně. S městem jsme ve shodě a vlastně ani moc možností nebylo. Kdybychom nové mantinely neměli, tak nemůžeme v Litvínově hrát extraligu. Museli bychom hrát jinde, takže to téma nebylo. Jsme rádi, že se to v létě povedlo splnit v termínu. Městu patří velký dík.

Další znatelnou změnou bylo nové občerstvení. Spousta fanoušků si v průběhu sezóny na úroveň a nabídku nového cateringu stěžovala. Proč klub na vylepšení nezapracoval?

Catering na ZS je součástí smlouvy mezi městem a provozovatelem. Tím je restaurace Beer’n’Burger, která provozuje i restauraci na severní straně a hotel. Dá se říct, že celou sezónu vnímáme velké připomínky ke cateringu, šířce a kvalitě nabídky, ale klub s tím nemůže téměř nic dělat. Upozorňujeme provozovatele, předáváme mu připomínky. Chystáme i dotazník ke službám na stadionu, z nějž by měly vyjít body k projednání s městem. Stadion patří městu, o chod a služby se stará také město. Tím se toho problému ale nezříkáme. Litvínov byl vždycky vyhlášený po celé republice i díky občerstvení.

Jakou největší změnu v nabídce fanoušci reklamovali?

Největšímu zájmu se vždy těšila velká klobása v bagetě zvaná Maxík. Provozovatel pak kvůli zdravotním problémům přerušil činnost, ale teď to vypadá, že by se Maxík mohl k zimáku opět po letech vrátit. Uvidíme, jak to dopadne. Ona samozřejmě i ta konkurence by měla zlepšit kvalitu ostatní nabídky.

Zimní stadion Ivana Hlinky by velmi potřeboval generální rekonstrukci. Jak to aktuálně vypadá s přestavbou hokejové haly v Litvínově?

Před lety se plánovalo, že se po téhle sezóně začne rekonstruovat hala, ale ten vývoj dostal velké rány. Nejdříve do toho vstoupil covid, pak válka na Ukrajině. Spolufinancování z Národní sportovní agentury (NSA) v rámci rekonstrukce sportovišť bohužel také není z finančních důvodů na pořadu dne. Ale není to úplně u ledu, aby to neznělo jen negativně. Pracuje se na tom, nedávno jsme měli i jednání se zástupci města, Ústeckého kraje a NSA na toto téma.

V médiích se objevila klubem zatím nekomentovaná informace o prodloužení Tvé smlouvy. Chceš k tomu něco dodat?

Na konci téhle sezóny mi končila smlouva a já jsem už v létě dostal nabídku na její prodloužení. Pak jsme řešili důležitější věci a celé se to odsouvalo. Nakonec až v průběhu ledna jsme smlouvu s vedením podepsali, ale ta jednání jsme vedli od léta. Smlouvu mám na jeden rok s roční opcí.

Přejdeme k ekonomice a finanční situaci. S jakým rozpočtem jsme v Litvínově pracovali v právě skončeném ročníku?

Dovolím si říct, že poprvé za tři roky jsme byli stabilizovaní a pracovali s lepším rozpočtem. Začal bych tím, že první covidový rok se hrálo úplně bez diváků. Klub přešel do nízkonákladového rozpočtu. Trenéři dali velkou příležitost domácím mladým hráčům. Odchovanci dostali velký prostor. Druhý rok jsme chtěli jít rozpočtově výš, ale opět přišel covid a částečná omezení. I přesto jsme hospodařili už s vyrovnaným rozpočtem. A na tuhle sezónu už se nám podařilo sehnat další sponzory a náš kádr byl širší a dovolím si říct i kvalitnější než v předchozích letech. Bohužel to ale stačilo jen na to umístění, které jsme uhráli. Hokejovým trhem hodně zamávala situace na Ukrajině. Evropský trh se změnil, přišlo na něj spousta hráčů z KHL. Liga se velmi zkvalitnila. Ještě bych upřesnil, jak s oblibou píší novináři, že sem každý rok nateče spousta peněz od majitelů a Litvínov má rozpočet v první pětce extraligy. Určitě nezávodíme rozpočtově s organizacemi jako Třinec, dneska i Pardubice, Brno a Sparta. Rozpočtově určitě nepatříme ani do první poloviny.

Skládání rozpočtu není určitě jednoduchá záležitost. Jak těžké bylo ho naplnit?

Tady bych chtěl poděkovat majiteli klubu, společnosti Orlen Unipetrol, který drží hokej v Litvínově. Bez něj bychom tady hráli nižší soutěže. Také generálnímu partnerovi Benzině a městu, které je minoritní vlastník klubu, dále všem sponzorům od největších po toho nejmenšího, doopravdy všem. A to nejen za tuhle sezónu, ale i za ty předchozí covidové. Sami třeba řešili existenční problémy svého byznysu, a přesto hokej v Litvínově podrželi. Někteří třeba nemohli dávat stejné peníze, tak se na rok, dva výše jejich podpory snížila, ale když to bylo možné, zvedli ji pak zpátky. Doopravdy společně s majitelem tady ten hokej drží nad vodou. Všichni jsou pro nás stejně důležití.

Dá se tedy předestřít, jaký bude rozpočet v nadcházející sezóně?

Nebudu říkat konkrétní čísla, ale chtěli bychom pracovat plus mínus se stejným rozpočtem. Samozřejmě můžou nastat i pozitivní okolnosti, že se navýší, ale zrovna tak to může být i naopak, nechci předjímat. Není to tak, že skončí sezóna na jaře a začne se řešit rozpočet na novou. Přípravy nové sezóny probíhají vždy řekněme už od podzimu té probíhající. A to na všech frontách. Je v tom i podepisování hráčů, skládání kádru.

Velkou mírou pomohli také fanoušci klubu, kteří po covidové sezóně nežádali vrácení vstupného…

Dalším opravdu velkým partnerem jsou diváci. Velká část z nich nechala klubu kompenzace z permanentek, které nemohli plně využít. Nebo kompenzaci využili jen částečně. Chtěl bych jim poděkovat i za to, že když se otevřely stadiony, tak oni začali opět chodit a kupovat permanentky. Prostě při nás stáli. Za to jim patří velký dík.

Jak rychlý byl návrat fanoušků po těch sezónách, kdy kluby omezovala vládní nařízení kvůli covidu?

Po covidu se diváci vraceli postupně. Někteří se zcela logicky obávali koupit si permanentku. Nikdo nevěděl, zda se covid nevrátí a nebudou se opět zavírat stadiony. My jsme v ticketingu zavedli i nějaké novinky, třeba klubové karty, jejichž nákupem se fanoušci trochu jistili proti dalším omezením. Za nějaký poplatek si zajistili případné předkupní právo vstupenek, kdy se snižovala kapacita. I v průběhu běžné sezóny měli přednostní právo na nákup vstupenek, a navíc s výraznou třetinovou slevou.

Bylo to stejné i s permanentkáři? Přece jen v Litvínově jsou exponovaná místa nedostatkovým zbožím…

Je pravda, že na zimním stadionu máme něco málo přes 2000 sedaček, což samo o sobě vytváří určitou exkluzivitu. Některá místa klub potřebuje pro partnery a sponzory, moc těch dobrých volných pak nezbývá. Ta nejlepší místa se v Litvínově i dědí z generace na generaci. Fanoušci moc dobře vědí, že když dobré místo uprostřed východní nebo západní tribuny pustí, už se k němu později znovu nedostanou. Další věcí je, že v Litvínově je zažitý fenomén míst na stání. I když je náš stadion z těch chladnějších, tak fanoušci mají svá oblíbená místa. A když se hodinu před zápasem zimák otevře, ti největší nadšenci běží, aby měli své místo. Přestože jsou kolikrát třeba za střídačkou volná místa na sezení, oni tam raději stojí. Všichni, kdo si během sezóny koupí vstupenku nebo permanentku, společně dohromady tvoří významného partnera klubu. A hlavně pro ně se ten hokej hraje. Bez diváků už jsme si to v covidu částečně vyzkoušeli a takové zápasy jsou až zbytečné.

Sleduje klub nějaké trendy v návštěvnosti? Třeba atraktivitu soupeře?

Návštěvnost se v první řadě odráží od výkonů týmu. Během podzimu šla nahoru, když se začalo trochu dařit. Ke konci sezóny také. A pak jsou dlouhodobě týmy, na které vždy přijde víc diváků. Derby s Karlovými Vary nebo se Spartou a Kladnem. Naopak jsou i méně atraktivní zápasy, na které tolik fanoušků v základní části nepřijde.

Jaké jsou plánované novinky ohledně vstupenek do nové sezóny?

Také v ticketingu a celkovém přístupu se snažíme postupně posouvat a držet krok s dobou. Chceme, aby měli fanoušci od nákupu vstupenky až po odbavení u turniketů maximální komfort. Poslední dvě sezóny byl naším ticketingovým providerem Ticketportal, v příštích týdnech bude vrcholit nové výběrové řízení na poskytovatele ticketingových služeb. Jsme v jednadvacátém století, takže pracujeme na tom, aby i náš systém vstupného postupně opustil kamenné pokladny a v drtivé většině přešel do online prostředí. Pro fanoušky připravujeme také aplikaci, ve které si vše potřebné vyřídí v pohodlí domova. Od nové sezóny také zrušíme klubové karty. Ty svůj účel splnily, ale v této době už nejsou potřeba.

Přesuneme se k marketingovým aktivitám. Před sezónou v Litvínově skončila legendární hokejová dvojčata Viktor Hübl a František Lukeš. V létě klub uspořádal fenomenální rozlučkovou exhibici za účasti hvězdných jmen. Jak ten nápad vznikl?

Hlavní zásluhu na tom mají kluci z marketingu. Pojali to velkolepě. Doprovodný program běžel od brzkého odpoledne až do večera. Odpracovali to nadstandardně. Podařilo se jim zajistit ta největší jména litvínovského hokeje včetně tehdy čerstvého šampiona Stanley Cupu Pavla Francouze. A na ty dva kluky – Frantu a Vantu – se v létě přišel podívat plný dům. Naprosto zaslouženě jim lidi přišli zatleskat za to, co pro Litvínov a český hokej během dlouhých a úspěšných kariér udělali.

Další marketingovou akcí spojenou s hokejem je i charitativní Vlasatý zápas…

Letos jsme ho hráli v únoru s Kometou Brno. Byl to pátý ročník a tohle už k Litvínovu patří. Celou akci organizuje a zaštiťuje Konto našeho srdce HC VERVA Litvínov ve spolupráci se spolkem Nové háro a Nadací Orlen Unipetrol. Marketing připraví speciální dresy, ve kterých hráči zápas odehrají a následně putují do dobročinné aukce. Vlasatý zápas, protože během utkání se snažíme sehnat i dárce pravých vlasů pro výrobu paruk. Ty pak nosí onkologičtí pacienti během své léčby. Na jejich podporu vždy také hráči absolvují rozbruslení s nalepenými příčesky na helmách.

Když jsi zmínil speciální dresy pro Vlasatý zápas, co letošní bílá alternativní sada?

Další nápad našeho marketingového manažera. Dresy se setkaly s velkým úspěchem, ve fanshopu se jich během krátké doby prodalo rekordní množství. Na tuto sadu byly pozitivní ohlasy nejen od fanoušků a hokejové veřejnosti, ale také od hráčů, kterým se v nich relativně dařilo.

Proč v nich tedy Litvínov nehrál častěji?

Tady je potřeba zmínit fakt, že třetí sada dresů je na výjimku. Všechna loga klubových i svazových a extraligových partnerů byla na dresu vyobrazena v černobílém provedení, aby byl dres maximálně barevně konzistentní. Díky tomu získal další plusové body na kráse. Ta výjimka byla šest zápasů. Jeden navíc potom přibyl v play off, kdy jsme mohli dresy využít ještě jednou.

Jakou povedenou akci ještě marketingové oddělení podle Tebe v sezóně uspořádalo?

Myslím, že moc hezké gesto bylo ve spolupráci s mládeží a fanklubem, kdy se fanoušci a zástupci klubu společně vydali pochodem k nedalekém Koldůmu, kde bydlí pan Kýhos nejstarší, aby mu poblahopřáli ke krásným 90. narozeninám. V takových akcích se vždycky ukáže ten místní patriotismus. Hrdost na regionální a lokální příslušnost.

Zastavme se také u fanshopu a u jeho role v klubu…

Náš fanshop určitě patří mezi extraligovou špičku. Když vezmu, že spoustě klubů se o něj starají merchandisingové agentury, tak mi si ho celý děláme takzvaně „in house“. Kluci z marketingu dělají grafické návrhy, shánějí dodavatele, starají se o profesionální produktové fotografie pro náš e-shop. Produkty máme opravdu pěkné a nabídka je velmi široká. Nesmím zapomenout ani na holky z fanshopu, které pak dělají servis fanouškům, na který máme pozitivní ohlasy. A to nejen zaměstnankyně klubu v prodejně na severu, ale i brigádnice v nově zprovozněném stánku na jihu. A v neposlední řadě máme výborné, ochotné a flexibilní dodavatele z Česka i zahraničí. Když jsem zmiňoval diváky jako velkého partnera klubu, tak na fanshop nesmím zapomenout. V rámci celé sezóny vygeneruje pro rozpočet klubu nezanedbatelnou částku.

Vedení klubu v průběhu sezóny uspořádalo také setkání s fanoušky. To trvalo přes dvě hodiny a účast byla vysoká. Jak ho hodnotíš?

Začal bych tím, že jsme v minulosti dělali chybu, když jsme se scházeli vždy jen se zástupci fanklubu. Na těch sezeních bylo od tří do pěti lidí. A i když tam všechna ta témata zazněla opakovaně, tak mezi širší veřejnost se dostávala zkresleně. Postupem času se začalo účastnit i vyšší vedení klubu, zástupci spolku mládeže a na poslední schůzku přišly desítky fanoušků.

Budou besedy s vedením pravidelně?

My už jsme tohle s fanklubem domlouvali před touto sezónou. Že se budeme scházet každé tři měsíce, pak každý měsíc, a nakonec bylo po sezóně a nebyla vůle se sejít. Pak to trvalo zase až do února. Teď jsme si řekli, že setkání s vedením vyhlásíme veřejně jako posledně, aby přišel opravdu každý, kdo chce slyšet informace z první ruky. Další plánujeme na léto, nejpozději do konce letní přípravy. Žhavá témata budou příchody a odchody. To tam rádi fanouškům zodpovíme. Určitě se objeví i další témata k diskuzi.

Z posledního setkání zlidověl pojem Mickey Mouse Company. Sám Mickey se dokonce objevil i v kotli při utkání. Vysvětlíš tenhle Tvůj příměr?

Samozřejmě to byl nadpis všemožných titulků, ale nemyslel jsem to urážlivě vůči klubu a jeho historii, ale narážel jsem na stav, v jakém jsem svou manažerskou agendu přebíral, kdo a jak to tady řídili. Chtěl jsem tím říct, že v klubu chyběly určité postupy, mechanismy a standardy, jaké bych v takové organizaci očekával.

Litvínov v období Vánoc uvítal velmi vzácnou návštěvu. Glen Wesley, otec našeho obránce Joshe, odehrál půl druhého tisíce utkání v NHL a s Carolinou vyhrál Stanley Cup. Jaká byla jeho návštěva?

Musím říct, že na to, co v hokejové kariéře dokázal, přijel skromný a vstřícný chlápek. Po příjezdu si prošel stadion, kluci s ním udělali rozhovor. Viděl několik zápasů, byl hrozně fajn. V průběhu sezóny tu byl opakovaně i Kari Jalonen, i když u reprezentačního trenéra nejde zase o tak překvapivou návštěvu. Přijel jako překvapení popřát k sedmdesátinám Václava Sýkory. Ale jsme rádi, že sem tihle lidé jezdí. Všichni mají vždy stejný dojem, dýchne na ně ta obrovská historie litvínovského hokeje.

Nějaký vzkaz na závěr?

Chtěl bych také poděkovat trenérům, realizačnímu týmu i všem lidem okolo litvínovského hokeje za odvedenou práci v sezóně. Noví asistenti Robert Reichel a David Kočí přišli v těžké situaci a vypořádali se s ní výborně. Patří jim velký dík za to, že do toho šli. A děkuji také fanouškům, kteří nás podporovali po celou sezónu, i když se nedařilo.