Kde jste hokejově vyrůstal?
„V Chocni, ještě na otevřeném zimáku. Teď už je krytý. Pak jsem v deváté třídě odešel na zkoušku do Pardubic a zůstal tam. Pak jsem hrál ve Vrchlabí, v Mladé Boleslavi a odtud šel do Litvínova.“

Kdo se nejvíce podílel na vašem hokejovém růstu?
„Strašně moc mi teď dává trenér Hořava, věnuje se nám obráncům. Dlouho mě vedl Vladimír Jeřábek – ve Vrchlabí a v Boleslavi.“

Jak jste se dostal do Litvínova, přivedl vás právě on?
„Ano, dlouho mě trénoval a dobře mě znal. Asi proto si mě pak vybral.“

Jak jste si v Litvínově zvykl a kde se nyní cítíte doma?
„Doma jsem teď tady. Za rodiči do Chocně jezdím jen párkrát do roka a spíš v létě, během přípravy, kdy máme volné víkendy. Jak jsem si tady zvykl? Když jsem tady hrál dřív za někoho jiného, město se mi moc nelíbilo, cesta vedla vlastně jen podél chemičky. Pak jsem ale zjistil, že to zdaleka není tak hrozné.“

Co to s vámi udělá, když přijede Litvínov hrát do Pardubic? Je pro vás ten zápas ještě něčím zvláštní?
„Je, strávil jsem tam dost let. Znám tamní zimák a dobře se mi na něm hraje.“

A když se hraje v Mladé Boleslavi?
„Tam se cítím ještě líp, vždyť jsem v Boleslavi působil ještě před dvěma lety.“

Vyhovují vám víc stadióny menší nebo větší?
„Spíš kluziště – na větším je nepříjemné, že je všude dál. Jinak je mi to celkem jedno, nerozlišuju. Na menších stadiónech bývá každopádně lepší atmosféra. Jako třeba tady u nás v Litvínově, když se fandí.“

Jak dosud hodnotíte své angažmá v Litvínově, které trvá už rok a půl? Jste spokojen?
„Spokojený jsem určitě. Teď samozřejmě o to víc, že se nám oproti loňsku daleko víc daří. Já většinou když přijdu do nového týmu tak než si zvyknu, chvíli to trvá. Mívám první sezónu slabší, pak teprve přijdou ty lepší…“

Jak se vám hraje s Karlem Kubátem?
„Stručně řečeno – dobře. Máme jasně rozdělené úkoly. Já víc bráním, on je šikovný dopředu, tak se stará o ofenzívní činnost a rozehrávku.“

Rozhovor vyjde den před Silvestrem, tak zkusme trochu odbočit... Sezóna je dlouhá, kdy jste se třeba s parťákem nejvíc pohádali?
„Pohádali – to snad ani ne. Ale něco prozradím, snad se na mě za to Karel nebude zlobit. Myslím, že nemá moc rád, když se na něj zařve. Jednou jsem na něj něco zakřičel a on se ozval, myslím, že se mu to nelíbilo… (úsměv). Jsme ale samozřejmě v pohodě.“ 

V posledních zápasech před Vánocemi jste sbíral poměrně dost trestných minut. Jak se na to díváte?
„Po zpřísnění pravidel jsme byli docela hodně vylučovaní, já bohužel také. Mé fauly byly odpískané správně.“

Byla tam i jedna „desítka“…
„Tu jsem dostal za to, že jsem se na rozhodčího usmál. Nic jsem neřekl.“

A co s tím? 
„Budeme muset zkrátka víc bruslit a nehrát tolik na tělo hokejkou, abychom nebyli tolik vylučovaní. Já i mužstvo. Jinak to asi nepůjde.“

Z tréninku dobře znáte všechny litvínovské útočníky. Který je pro vás nejnepříjemnější a proč?
„V tomhle našem týmu je strašně těžké někoho určit, máme hodně výborných útočníků. Kdybych měl vybrat, tak Vikiho s Lukim (Viktor Hübl a František Lukeš, pozn. red.). Je radost se na ně dívat, ale zas už není taková radost je bránit. Občas spolu hrají i naslepo.“

Obránce musí tu a tam schytat nějakou tu ránu. Měl jste nějaké zranění od střely, pukem?
„Měl, už je to naštěstí dlouho. Dostal jsem párkrát do obličeje. Ale nikdy to nebylo nic vážného, jen nějaký šrám, roztržená kůže, šití a tak. My teď tolik střely neblokujeme, snažíme se spíš bránit hráčům, aby nechodili před Pavla Francouze clonit a dorážet. Protože když Pavel střelu vidí, je strašně malá šance na to, aby dostal gól.“

Kde budete trávit Silvestra?
„Asi doma, v bytě v Litvínově. Přijede za mnou kamarád z Vrchlabí.“

Dnes hostíme Zlín. Vzpomenete si před zápasem na předchozí vzájemný duel ve Zlíně?
„Já každopádně, protože jsem v něm nakonec nenastoupil. Když jsme cestou do Zlína stavěli na oběd, nemohl jsem se najíst, jak mě začala bolet ruka. Byl jsem s ní předtím na vyšetření a přišlo to k sobě. Takže jsem nakonec sledoval utkání a ten obrat jen ze střídačky. A musel se až smát. Myslím, že v kabině už se na to vzpomínat nebude.“

Malý dotazník:
Oblíbený český (zahraniční) politik?
„Nemám, moc politiku nesleduji.“

Oblíbený český (zahraniční) sportovec?
„Tenista Roger Federer. Našich by bylo víc, třeba biatlonisti.“

Co bych si jako první vzal s sebou na roční prázdniny?
„Verunku.“

Co bych asi dělal, kdybych nehrál hokej?
„Asi bych chtěl pracovat jako kondiční trenér, cvičení mě hodně baví. Nejlépe pod taktovkou Mariána Vody. Považuju ho za odborníka na slovo vzatého.“