Maxi, jak se rodil přestup do Litvínova?
Už ke konci sezony jsem věděl, že je malá šance, že budu pokračoval v Americe. Po výměně do Pittsburghu mi to úplně nesedlo, hledali jsme možnosti v Evropě. Bylo jich víc, ale z Litvínova jsem cítil zdaleka největší zájem. Navíc se mi ozvalo pár hráč z klubu, takže jsem tomu byl hned od začátku nakloněný. Litvínov se jevil jako nejlepší možnost.

Co bylo rozhodující? S kým z klubu jsi mluvil?
Mluvili jsme o tom, že se vracím do Evropy a dostanu tady férovou šanci se uchytit. Chtěl bych ukázat, co ve mně je. Taky jsem se bavil s Matejem Tomkem a Matúšem Sukeľem, stejně tak jsem byl dost často v kontaktu s panem Vrábelem.

V kabině se potkáš s Ondřejem Kašem, který v Litvínově bude pokračovat i v příští sezóně. Potkal jsi v Severní Americe i další hvězdy?
Docela dost. Ondra je na tom seznamu určitě vysoko, těším se na to. Sedím v šatně naproti němu, takže ho budu zblízka sledovat, abych se co nejvíc naučil. Zažil NHL, já ne. Doufám, že mi něco poradí a bude na mladé tvrdý. A ty hvězdy? Hrál jsem na přesilovce s Kučerovem a na one-timer mi to nabíjel Hedman. (směje se) To byl přípravný zápas v Tampě, tam bych to asi zakončil.

V Česku jsi působil už dříve…
Ano, dva roky jsem hrál za mladší dorost v Brně. Potom přišlo pravidlo, že nemůžete postaršit slovenské hráče, takže jsme se rozhodli, že odejdu do Švédska.

Máš za sebou šest sezón v zámoří. Co ti to dalo jako člověku a jako hráči?
Naučil jsem se toho dost. Američané a Kanaďané mají úplně odlišnou mentalitu, něco z toho jsem převzal. Teď to mohu spojit dohromady, přenést to sem a využít všechny moje zkušenosti.

Kouč Karel Mlejnek v rozhovoru zmínil, že od tebe a Matěje Pekaře bude chtít přímočarost, zápal a energii, abyste byli pro soupeře co nejvíce nepříjemní.
Přesně. To jsem se za mořem naučil, šest let jsem to trénoval a mohu to využít. Uvidíme, jak to tady celé dopadne. Snad se zabydlím co nejrychleji.

Hraje ve tvůj prospěch i úzké kluziště?
Určitě. Nemusím si hned ze začátku zvykat na malé hřiště, odehrajeme tady polovinu zápasů. Jsem vážně rád, že to tak vyšlo. Někdy je ten přechod náročný, takticky to musíte přebrat a na ledě je strašně moc místa.

Upřímně, tušil jsi něco o Litvínovu? Na české poměry je to fakt malinkaté město.
Ne, nic. Na cestě sem jsem ho vygooglil. Ale to bylo až po podpise. Jsem tady velmi spokojený – krásná příroda, kousek je Mostecké jezero. Kdo tady chce něco dělat, tak si to najde. Neztratím se. Mám to kousek na stadion, to je moje největší náplň. Když jsem dva týdny dozadu přišel a přebíral jsem byt, tak jsem viděl, že všude máte zeleno a je to velmi klidné město. Myslím, že jsem si vybral dobře. Budu se moct soustředit čistě na hokej, abychom podávali co nejlepší výkony.

Jaký máš pohled na českou extraligu?
Přes léto trénuji s Markem Daněm a Jaroslavem Janusem, který tady pár let hrál. Něco jsem zaslechl. Ale Marko je v Třinci a nechtěl mi úplně prozradit nějaké věci. Vím, že česká liga je extrémně náročná. Kvůli situaci v Rusku se hodně hráčů vrací do Evropy a volí hlavně Česko. Velmi se na to těším a jsem rád, že mi Litvínov věří.

Kdybys měl srovnat extraligu s AHL, ve které jsi působil, jaké jsou rozdíly?
Extraliga je podle mě minimálně na úrovni AHL, jestli ne momentálně lepší. Jsou v ní extrémně zkušení hráči, šel sem Roman Červenka a hraje tady Jarda Jágr. Podle mě by bylo dost úsměvné porovnávat českou extraligu s AHL. Těším se, co to přinese.

Rozdíl bude také v cestování na zápasy, v AHL jsou tripy autobusem přeci jen náročnější…
Na to se extrémně těším, už jsem se koukal na rozpis. V AHL někdy hrajete tři zápasy za tři dny, míval jsem toho plné kecky. Bylo to velmi náročné. Tady je o něco jednodušší rozvrh, ale zápasy jsou i tak náročné. Aspoň ten jeden den mezitím využijeme k přípravě na dalšího soupeře.