Rozhovory - Junioři
06. 07. 2020, Ondřej Mach
V Litvínově jsem toho zažil hodně, přemítá Dufek. Co říká na kapitánskou zkušenost?
Dalším hráčem, který v nadcházejícím ročníku nebude pokračovat v litvínovské juniorce, je Ondřej Dufek. Loňský kapitán a rodák z Moravy strávil na severu Čech podstatnou část hokejového dospívání, nyní je před ním přesun do dospělého hokeje.
Tvá cesta litvínovskou mládeží je u konce. Máš představu, kde budeš hrát v příští sezoně?
Zatím ještě bohužel nevím. Snažím se něco najít, tak snad se mi už brzy něco naskytne.
Plánuješ zůstat na severu, případně se vrátit domů na Moravu?
Samozřejmě bych mnohem radši hrál tady doma na Moravě. Ale jak jsem už říkal, záleží na tom, kde se co naskytne, kde dostanu šanci, nebo kde se uchytím. Hlavní pro mě je, abych mohl dál hrát hokej na co nejlepší úrovni.
V černožlutém dresu jsi nastupoval v uplynulých pěti letech. Jak na to budeš vzpomínat?
Na to nedokážu přesně a krátce odpovědět. Zažil jsem toho opravdu hodně, z hodně věcí jsem se poučil, hodně věcí také naučil. Beru to jako zkušenosti získané do dalších let, jak do hokejového, tak osobního života. Ale jsem určitě rád za kluky a spoluhráče, které jsem poznal. Budu je dál sledovat, jak se jim bude dařit.
Vraťme se k minulé sezoně, juniorce po dobrém startu tak trochu došel dech. Co za tím vidíš?
Start byl opravdu výborný, potom se nám to prostě rozsypalo. Odešel nám Přéma Svoboda, což je výborný hráč, jeho body nám pak určitě chyběly. Ať si každý říká, co chce, ale i jeden nebo dva hráči dělají hodně. Pak i další kluci začali hrát jinde, netrénovali s námi, navíc k tomu přibyla zranění. Pak jsem se zranil taky, takže jsem týmu nemohl pomoct. Museli za nás občas hrát i mladí hráči, kteří neměli tolik zkušeností, takže to prostě nebylo vůbec ono. Vezlo se to s námi po zbytek sezony.
Jak jsi byl spokojený se svými výkony?
Mohlo to být určitě o dost lepší. Hodně jsem trénoval a na sezonu se připravoval, ale pořád jsem se necítil dobře psychicky, a to udělá taky hodně. Potom jsem se nepříjemně zranil, to tomu taky moc nepomohlo. Ale i tak jsme se ze sebe snažil každý zápas vydat maximum.
Mimo jiné jsi na dresu nosil kapitánské céčko. Změnilo se tím pro tebe něco?
Byla to určitě hezká zkušenost. Je to samozřejmě něco jiného, máte za tým určitou zodpovědnost. Snažil jsem se jít příkladem hlavně na ledě. Bylo to něco nového a jsem rád, že jsem si to mohl vyzkoušet.
Dáváš si do budoucna nějaký hokejový cíl?
Budu hlavně hodně trénovat, pracovat na sobě a snažit se dostat co nejvýš, jak to jen půjde.
Zatím ještě bohužel nevím. Snažím se něco najít, tak snad se mi už brzy něco naskytne.
Plánuješ zůstat na severu, případně se vrátit domů na Moravu?
Samozřejmě bych mnohem radši hrál tady doma na Moravě. Ale jak jsem už říkal, záleží na tom, kde se co naskytne, kde dostanu šanci, nebo kde se uchytím. Hlavní pro mě je, abych mohl dál hrát hokej na co nejlepší úrovni.
V černožlutém dresu jsi nastupoval v uplynulých pěti letech. Jak na to budeš vzpomínat?
Na to nedokážu přesně a krátce odpovědět. Zažil jsem toho opravdu hodně, z hodně věcí jsem se poučil, hodně věcí také naučil. Beru to jako zkušenosti získané do dalších let, jak do hokejového, tak osobního života. Ale jsem určitě rád za kluky a spoluhráče, které jsem poznal. Budu je dál sledovat, jak se jim bude dařit.
Vraťme se k minulé sezoně, juniorce po dobrém startu tak trochu došel dech. Co za tím vidíš?
Start byl opravdu výborný, potom se nám to prostě rozsypalo. Odešel nám Přéma Svoboda, což je výborný hráč, jeho body nám pak určitě chyběly. Ať si každý říká, co chce, ale i jeden nebo dva hráči dělají hodně. Pak i další kluci začali hrát jinde, netrénovali s námi, navíc k tomu přibyla zranění. Pak jsem se zranil taky, takže jsem týmu nemohl pomoct. Museli za nás občas hrát i mladí hráči, kteří neměli tolik zkušeností, takže to prostě nebylo vůbec ono. Vezlo se to s námi po zbytek sezony.
Jak jsi byl spokojený se svými výkony?
Mohlo to být určitě o dost lepší. Hodně jsem trénoval a na sezonu se připravoval, ale pořád jsem se necítil dobře psychicky, a to udělá taky hodně. Potom jsem se nepříjemně zranil, to tomu taky moc nepomohlo. Ale i tak jsme se ze sebe snažil každý zápas vydat maximum.
Mimo jiné jsi na dresu nosil kapitánské céčko. Změnilo se tím pro tebe něco?
Byla to určitě hezká zkušenost. Je to samozřejmě něco jiného, máte za tým určitou zodpovědnost. Snažil jsem se jít příkladem hlavně na ledě. Bylo to něco nového a jsem rád, že jsem si to mohl vyzkoušet.
Dáváš si do budoucna nějaký hokejový cíl?
Budu hlavně hodně trénovat, pracovat na sobě a snažit se dostat co nejvýš, jak to jen půjde.