Litvínovská mládež zažila poměrně úspěšnou sezónu. Junioři se po 19 letech probojovali do finále extraligy, kde po boji podlehli Chomutovu 1:2 na zápasy. Dařilo se také dalším kategoriím. Za zmínku stojí především úspěch 6. třídy na mezinárodním turnaji v Innsbrucku, kde celý turnaj jednoznačně ovládli. Zdá se, že v Litvínově se blýská na lepší časy, klub proslulý výchovou talentů se před sedmi lety rozhodl navázat na úspěšné doby v minulých letech. Dlouhodobá a intenzivní výchova v posledních letech začíná přinášet ovoce, Litvínov se v juniorské kategorii řadí ke špičce. Další příslibem je příliv nových tváří zlepšeným systémem náborů v posledních dvou letech, kde mají litvínovští velký počet nově příchozích budoucích hokejistů. Je to výrazný rozdíl oproti předchozím rokům, kde byl dětí spíše nedostatek.
Jak hodnotíte loňskou sezónu z pohledu mládeže?
Kamil Havelka: Považujeme loňskou sezónu za velice úspěšnou a to zejména díky významnému úspěchu juniorů. Ti se po devatenácti letech dostali do finále. Kluci odehráli velmi dobré zápasy týmu, který má vlastně poskládané mužstvo z celé republiky. Kdyby se někdo podíval před sezónou na naší soupisku a na naše předpoklady, tak kluci dokázali obrovský úspěch. Pěkně se poslouchá, že bylo severočeské finále, to je vizitka toho, že se v severních Čechách nedělá hokej vůbec špatně.
Co to znamená pro litvínovský hokej, že se junioři po tolika letech dostali až do finále? Budou mít hráči větší šanci prosadit se do A-týmu?
Kamil Havelka: Junioři, kteří podávali v uplynulé sezóně výborné výkony šanci dostanou. Nabízí se dvě možnosti, buď v litvínovském „Áčku“ nebo pokud se nám povede domluvit s naší farmou v Mostě. Kluci by si tak mohli sáhnout na dospělý hokej v první lize a ti, kteří budou na hraně, dostanou příležitost pokračovat v juniorech. Důležité je, že jsme opět schopni nějaké hráče vychovat pro vrcholový hokej a věřím, že někdo z těchto hráčů doroste, aby se v „Áčku“ prosadil. Jedna věc je, že kluci na to musí být individuálně připravení a věc druhá, že přechod z juniorů do dospělého hokeje je velice složitý. Dříve to bylo přirozenější z toho důvodu, že hráči chodili na vojnu, kde měli možnost se vyhrát. Dnes tomu tak není a o to je pro ně přechod do dospělého hokeje složitější.
Miroslav Mical: To že junioři hráli finále, není úplně sportovní štěstí a náhoda. Kdo sleduje litvínovskou mládež dlouhodobě, tak zjistí, že tento ročník měl úspěchy už dříve v nižších kategoriích. Když si to vezmete, většina těchto hráčů byla u úspěchu v mladším dorostu, kde před lety vybojovali také druhé místo v republice. Další rok se dostali až na republiku do Popovic se starším dorostem, kde získali bronz. Práce s mládeží u nás má svoji historii. Postup do finále nebyl náhodou a nebylo to jen o štěstí. Hráči těchto ročníků ukazovali potencionál už od žákovských tříd a tady je důkaz, že se s nimi dobře pracovalo.
Bude dále pokračovat spolupráce s Mostem jako v loňské sezóně? Kde vlastně dostalo šanci několik bývalých juniorů.
Kamil Havelka: Loni v létě jsme Mostu významně pomohli, aby první ligu zachránili. To se nám povedlo a Most se pro nás měl stát farmářským klubem, kde budou mít hráči možnost hokejově vyrůst, aby se časem propracovali do „Áčka“ v Litvínově. Byl by veliký hřích, kdybychom se Most nesnažili dostat trochu pod sebe. Od Vánoc jsme do Mostu poslali Radka Mrázka, který jej vedl až do konce sezóny. Radek Mrázek spolu s Václavem Baďoučkem udělali pro záchranu maximum a první ligu zachránili. Radek to měl těžké, protože musel trénovat dvě mužstva. Musím před ním smeknout, jak tu sezónu zvládl. Zejména v Mostě se ukázalo, že když vedou tým trenéři správným směrem, za čas se ukáže, že se i ti mladí hráči mají šanci v první lize usadit.
Litvínovská juniorka patří ke špičce už několik sezón, je to velký příslib?
Kamil Havelka: Poslední roky se nám v juniorech daří i kvůli tomu, že se tu kdysi nastavila spolupráce s Ondrou Weissmannen. On tomu tady dal správný hokejový řád, ostatní trenéři na to správně navázali a dobře pokračovali i po jeho odchodu do Slavie. Aby si lidé nemysleli, že se tu narodil nějaký výjimečný ročník. V posledních letech jsme hráli pokaždé na vrcholu. Pořád máme jeden deficit, nepodařilo se nám větším způsobem prolomit bariéru do seniorského hokeje. I přes to, že tu máme výborné hráče, tak jim ale krůček k tomu seniorskému hokeji chybí a na tom bychom chtěli do budoucna zapracovat. Litvínov byl vždy opěvovaný kvůli výchově svých hokejistů.
Skvěle se letos také prezentovala 6. třída, která vyhrála mezinárodní turnaj v Innsbrucku. Mají tyto úspěchy velký význam pro litvínovskou mládež?
Kamil Havelka: Všechny úspěchy těch jednotlivých ročníků jsou vnímané a je to velice dobře, protože to je odměna hlavně pro hráče. Je to zároveň vizitka pro trenéry, že s hráči pracují správně. Nechci znehodnocovat úspěchy v jednotlivých kategoriích, ale shodli jsme se na tom, že nebudeme podřizovat chod klubu jednotlivým úspěchům. Naším cílem je, abychom hráče vychovali pro seniorský hokej. Mělo by být přirozeným efektem a cílem každého klubu se statutem akademie vycházet především z vlastních odchovanců. Čím více odchovanců se prosadí do A-týmu, tím bude pro nás extraligový hokej levnější. Když jako manažer klubu nakoupíte jména, tak vám sem půjdou především kvůli penězům a v dnešní době se finance shánějí velice obtížně. Je důležité přesvědčovat zejména starší kluky, aby hokej hráli srdcem a ne hned pro peníze. Je to sice takové klišé a je nám jasné, že hráč, který hraje vrcholový hokej, chce zároveň vydělávat dost peněz. Přesto se musíme pokusit kluky vychovávat k tomu, aby se litvínovský hokej pro ně stal srdeční záležitostí. Věc druhá je, že se nám lépe platí místní hráči než žoldáci. Byť bychom z toho mohli vyklouznout a říct jako mládež, že nás „Áčko“ nezajímá. Tak to ale není, protože naším cílem je vychovávat hokejisty právě pro A-tým.
Netěší vás jednotlivé úspěchy o to víc, když si vezmeme, že litvínovská mládež nedisponuje zrovna širokým kádrem?
Kamil Havelka: Naši trenéři si zaslouží uznání za to, jak s hráči pracují. Litvínov se v poslední době potýká s deficitem hráčů napříč všemi kategoriemi. Poslední roky se nábory hodně zlepšily a doufám, že se blýská na lepší časy. Většina tříd hraje na tři pětky, protože víc dětí prostě nemáme, ale i tak máme výsledky velice dobré. Pro nás je důležité připravit hráče zejména na dva přechody. Prvním je přechod ze žáků do mladšího dorostu a další přechodem je už dříve zmiňovaný přechod do seniorského hokeje.
V nové sezóně jste se odhodlali k trenérským změnám téměř ve většině kategorií. Proč k tomuto kroku došlu například u dvojice Radek Mrázek – Radim Skuhrovec, když tato trenérská dvojice zaznamenala historický úspěch?
Kamil Havelka: Je to věčná polemika v našem okolí. Spousta lidí, kteří nemají možnost do této problematiky nahlédnout, tak si myslí, že jsme Mrázka se Skuhrovcem degradovali. Radek Mázek s Radimem Skuhrovcem odvedli obrovský kus práce, za který si zaslouží uznání. Byli jsme šťastní, že naši trenéři dokázali udělat s juniory tak velký úspěch. Kdo to pozorně sleduje, tak ví, že se nedá ustát, aby trenér juniorů zároveň dělal hlavního trenéra v první lize seniorů. Odhodlali jsme se k tomuto kroku hlavně z důvodu, že jsme chtěli v mládeži udržet za každou cenu Radka Mrázka. Radek je trenér, který by se jednou určitě mohl stát skvělým trenérem i pro extraligu dospělých. My s ním počítáme pro příští sezónu v Mostě a nechceme o něj zároveň přijít v mládeži. Junioři se musí vnímat tak, že jsou vrcholem mládeže a pro Radka bude méně náročné, když bude trénovat starší dorost. Radka s Radimem jsme požádali, jestli by mohli trénovat starší dorost a dohodli jsme se. Jejich trenérskou dvojici jsme netrhali a nechali je spolu pohromadě. Další věcí je, že Robert Reichel má syna ve starším dorostu. Slýcháme spoustu lidí, kteří říkají, že Reichel tu trénuje jen kvůli Kristianovi. Tyto spekulace chceme také vyvrátit, protože v té partě trenérů je úplně jedno kdo bude koho trénovat. Robert se tak přesunul k juniorům a tím si myslíme, že se uvolní i tlak na mladého Kristiana tím, že ho už nebude trénovat v jeho věkové kategorii táta. Posunutí Roberta Reichela k juniorům je z našeho pohledu logické. Robert je z našeho pohledu velice kvalitní a zároveň dostatečně tvrdý trenér s jasnými morálními hodnotami. V této věkové kategorii může klukům okolo osmnácti let jenom pomoci s přechodem do seniorského hokeje. Ke změně jsme se rozhodli po dlouhých jednáních trenérské rady i výboru mládeže a konzultovali jsme to i s vedením A-týmu. Z našeho pohledu to byly logické změny. Loni jsme měli také deficit u staršího dorostu, protože jsme v tom nechali Petra Nekvindu trochu vykoupat a byť jim to s Pepíkem Beránkem fungovalo, tak bylo vidět, že jsme museli udělat změnu i tady. Petr udělal se starším dorostem i přes všechnu nepřízeň obrovský kus práce. Všichni trenéři, kteří tady jsou, mají svoji hodnotu a naše rozhodnutí by nemělo být negativně vnímáno.
Miroslav Mical: Migrace trenérů v jednotlivých kategoriích není nic nenormálního. Když se podíváme do historie. Jarda Hübl byl trenérem dorostu, juniorky, ale i A-týmu. V minulosti vedl Zdeněk Zíma juniory a dneska trénuje žáky, tak to prostě je. Trenéři se různě mění, to že se posunul k mladšímu dorostu Martin Nosek je také logické. Pepík Beránek je už v penzi a dvě sezóny nám i ve svém věku výrazně pomohl, ale už si chce také odpočinout. Martin měl dlouhodobě dobré výsledky v mládeži, ukázal dobrou práci v žácích a je logické, že postoupil do kategorie mladšího dorostu.
Do litvínovské mládeže se vrací Ondřej Weissmann, jakou roli bude zastávat?
Kamil Havelka: Za prvé jsme moc rádi, že nám Ondra kývl na spolupráci. Myslíme si, že je to velký hokejový odborník a po konzultaci s trenéry jsme se dohodli ho oslovit, protože má obrovské hokejové zkušenosti. Takový člověk nám opět může pomoci posunout hokej někam dál. Každá hokejová osobnost jako je Ondra Weissmann je pro klub obrovsky důležitá. Další pozitivní věcí je, že to může trenérsky posunout výše většinu našich koučů, kteří mohou čerpat z jeho bohatých zkušeností. Ondra bude u nás zastávat roli konzultanta a externího trenéra. Pokud bude mít reprezentační povinnosti Robert Reichel, který je trenérem U17, tak právě za něj může zaskočit Ondra Weissmann. Je to hlavně kvůli tomu, že tu bude adekvátní náhrada a nebudeme zatěžovat trenéry z jiných kategorií.Zároveň pokud kývne Radek Mrázek na nabídku Mostu, tak aby v případě jeho výpadku, když by si plnil povinnosti v Mostě, mohl za něj Ondra zaskočit. Všechny věci jsme s Ondrou i trenéry probrali a jsme rádi, že přistoupil i přes svůj nabitý program k těmto podmínkám. Věříme, že trenérské změny budou jen ku prospěchu dalšího rozvoje hokeje v Litvínově.