M. Hujsa: Těším se moc, změnu už jsem potřeboval
Útočník Martin Hujsa je nejznámějším novým jménem v kádru HC BENZINA Litvínov. Přední hráč bratislavského Slovanu má před sebou novou výzvu: uspět v černožlutém dresu Benziny v Tipsport extralize. ...
Útočník Martin Hujsa je nejznámějším novým jménem v kádru HC BENZINA Litvínov. Přední hráč bratislavského Slovanu má před sebou novou výzvu: uspět v černožlutém dresu Benziny v Tipsport extralize.
K týmu se připojil před soustředěním ve Španělsku. Po návratu a dvou trénincích jsme s ním připravili následující rozhovor, v němž se představuje našim fanouškům.
Máte sourozence a věnovali se také sportu?
„Mám bratra, staršího o tři roky. Hrál taky hokej, nejvýš druhou ligu za Levice. Skončil po vojně. Otec se věnoval fotbalu, hrál nižší soutěže.“
Jaké další sporty lákaly vás?
„Jen hokej. Po zběhnutí jinam jsem netoužil, bavil mě. Od šesti let jsem hrál ve Skalici a v roce 2003 přestoupil do Slovanu.“
A propo, znamená něco ve slovenštině slovo „Hujsa“? V češtině význam nemá…
„Ani ve slovenštině. Nevím jak vzniklo, ještě jsem po původu nepátral.“
Skalica a Slovan, v jiných klubech jste dosud nepůsobil. Neměl jste chuť vyzkoušet jiný dres?
„Ve Slovanu byly dobré podmínky, celkem jsem neměl důvod odcházet. Až v poslední době jsem cítil, že by to chtělo změnu. Letos jsme navíc dopadli špatně a loni byli druzí, což se tam taky považuje za neúspěch.“
Největší úspěch v dosavadní kariéře?
„Tři tituly se Slovanem. Nejhezčí byl asi ten první. Pak si taky vážím bronzu z mistrovství světa dvacetiletých ve Winnipegu v roce 1998.“
Váš oblíbený spoluhráč? Vedle koho jste nejraději hrál, vedle koho se vám nejvíc dařilo?
„Martin Kuľha. Prakticky od mého příchodu jsme většinou hráli spolu a navíc si rozuměli nejen na ledě, ale i mimo něj.“
Jak dlouho jste byl v kontaktu s litvínovským klubem? Loni už byl váš přestup avizován slovenským tiskem, proč to nakonec nedopadlo?
„V kontaktu jsme byli opravdu již loni. Proč to nevyšlo je spíš otázka pro vedení Slovanu. Měl jsem tam smlouvu a nakonec mě nepustili. Teď mi řekli, že jestli něco budu mít, tak že mohu odejít, i když jsem byl dál pod smlouvou. Byl jsem už rozhodnutý ke změně, kvůli určité jednotvárnosti, která se po těch letech objevila.“
Prozradíte další kluby, které o vás po minulé sezóně stály?
„Já jsem další nabídky neřešil. Když něco slíbím, chci to dodržet a neměním to.“
Jak velký bude pro vás skok do české extraligy?
„Myslím, že dost velký, kvalita je tady vyšší. Český hokej je proti slovenskému na jiné úrovni, aniž bych chtěl naši extraligu shazovat. Je to pro mě velká výzva a o to víc se na ní těším. Doufám, že to dobře dopadne.“
Sledoval jste mistrovství světa? Který hráč vás zaujal?
„Na pár zápasech jsem se podívat byl. Ze Slováků se myslím dobře prezentoval Laco Nagy. U Čechů mě zaujal Jarda Jágr, to byl správný tahoun týmu.“
Proč se na turnaji slovenskému výběru nedařilo, jaký je váš názor?
„Celou sezónu se v týmu měnili a zkoušeli různí hráči a na mistrovství pak byli vybráni vlastně zase jiní. Pověstně štěstíčko taky nebylo. Toho mají naopak Češi dost… Ale to k tomu patří.“
Co jste do jara 2011 věděl o Litvínovu? Od koho jste získával informace? Jste tu teď spolu s mladíky Brejčákem, Majdanem a Gerhátem čtyři.
„Volal jsem si jen s Jánom Brejčákem, když jsem sehnal číslo. Nevěděl jsem toho o klubu moc, jen to, že se jedná o tradiční klub. Zimák je starší, ale zase je na něm výborná atmosféra, jak to v takových halách bývá. Poslední dobou jsem dost sledoval litvínovský web, snažil se vidět zápasy v televizi i na internetu. O městě jsem předtím věděl vlastně jen to, že je tady poblíž velká fabrika.“
Jak proběhlo vaše sblížení s týmem?
„S hráči a trenéry jsem se poznal na soustředění ve Španělsku, připojil jsem se k výpravě na letišti v Praze. Bylo to fajn, ideální možnost se seznámit, potrénovat a utužit partu. To je potřeba a také to asi byl cíl.“
Znal jste některé hráče?
„Ne, jen podle jmen.“
Kde budete v Litvínově bydlet?
„Zatím na Loučkách a až budeme na ledě, chtěl bych si najít byt. Občas se dostanu domů. Do Skalice, kde mám trvalé bydliště, jsou to autem čtyři hodiny.“
Představte si první zápas, řekněme tedy až ten mistrovský, 16. září… Budete nervózní?
„Určitě, patří to k tomu. Myslím, že už to přijde před prvním přípravným utkáním. Těším se moc…“