Jak sezonu hodnotíte z pohledu juniorky?
Nelze ji hodnotit jinak než jako zklamání. Prakticky jsme zažili dvě fáze sezony. Na začátku jsme měli mužstvo pohromadě a fungovalo to tak, jak jsme si asi všichni představovali. Pohybovali jsme se na špičce tabulky nebo do šestého místa, když to tak řeknu, mužstvo sedmnáct kol téměř s nikým neprohrálo, pořád bodovalo. Pak o hráče začaly mít zájem Litoměřice, pak nám do toho trochu sahalo áčko, což je v pořádku, že si kluky bralo na trénink. Za mě na to kluci ale nejsou připravení. Od té doby tým přestal fungovat tak, jak fungoval. Je to čistě můj názor, ale kluci místo, aby si to přáli a nějak si fandili, tak mi přišlo, že to v mužstvu vyvolalo takovou nevraživost nebo závist. Z mého pohledu se udělalo pár partiček a přestali jsme fungovat jako tým. Od té doby to už nebylo ono, přidala se ještě marodka a najednou jsme trénovali ranní tréninky v osmi lidech a odpolední tréninky v jedenácti. Díky klukům z dorostu, co jsme si vytáhli, jsme to tak nějak poskládali, že jsme mohli hrát zápasy ve třech pětkách. Musím říct, že kluci z dorostu mile překvapili. Když se pak člověk podívá na kanadské bodování… Davidu Jindrovi se nedařilo tak, jak si asi i on představoval, ale byl nejlepší v bodování a odvedl svoji práci. Další místa zaujali nejmladší kluci: Stehlík a Fišer, kteří odvedli velmi dobrou práci, Stehlouš i přes nějaké zdravotní problémy. Myslím, že zrovna Stehlík to řekl v rozhovoru: od všech se čekalo víc. Jediné místo, kde nebyly problémy, byli gólmani. Zajda, Pejsi i Zelí odvedli parádní práci. Myslím, že o Zajdovi ani nemusíme mluvit, ten byl famózní. Dokazuje, že je to vynikající gólman, a navíc je to kluk, se kterým se dobře pracuje. Odpovídá i tomu, co dnes všichni chtějí. Když přijdou skauti nebo někdo z nároďáku, tak první věc, na kterou se ptají, je charakter. Když potkáte skauta, tak se ptá, jaký ten kluk je charakterově. Myslím, že i po téhle stránce je Zajda perfektní. 

Příští rok bude mít juniorka tři kvalitní brankáře: Šimona Zajíčka, Ondřeje Zelenku a Davida Čermáka. Máte představu, jak by se dalo vyřešit jejich nasazování?
Pokud tahle situace nastane, tak se jí vedení mládeže určitě bude zabývat. Teď nikdo neví, jestli Zajda bude fungovat v áčku nebo půjde kvůli nároďáku do Litoměřic. Ale rozhodně si myslím, že je to gólman pro dospělý hokej. 

Když se ještě vrátíme k uplynulému ročníku, nechyběl týmu třeba jednoznačný lídr? V minulých letech tým táhl Jan Myšák nebo Přemysl Svoboda. 
Když jsme s realizačním týmem seděli před sezonou, tak jsme řekli, že s Myšákem ani se Svobodou nepočítáme. Myšák byl prakticky celou předchozí sezonu v áčku, takže nám bylo jasné, že tam zůstane. Závěr ročníku tam velmi dobře odehrál i Přéma Svoboda a my jsme počítali s tím, že si áčko tyhle dva kluky nechá. Ještě když začaly tréninky na ledě v červenci, tak jsem se byl zeptat, jak to mají vymyšlené, ptal jsem se vyloženě na Přému. Už jsme chtěli stavět mužstvo, šel jsem se zeptat, abych měl nějakou jistotu. Bylo mi řečeno, že Přéma áčko udělá, a místo něj do Litoměřic pošlou někoho jiného. Nevím, co se potom stalo, v Litoměřicích pak skončil. Pak už se stalo, co se stalo. Za mě je Přéma nejlepší hráč, jaký tady byl. Ale jsou věci, které nejdou přehlížet. My jsme udělali rozhodnutí a já si za ním stojím a udělal bych ho znovu. V rámci juniorky jsme s ním ukončili spolupráci. 

V čem se kluci nejvíce posunuli?
Myslím, že všeobecně. Určitě silově a fyzicky, protože si nemyslím, že bychom za ostatními silově zaostávali. Největší problém je kvalita. Po předchozí sezoně, která byla pro hodně kluků životní, jsem tvrdil, že jedna sezona nestačí a musí se potvrdit. Bohužel u většiny z nich se to nestalo a zaostali za svými výkony. Samozřejmě se projevily odchody Svobody a Berky. Mára šel do Ameriky, ale bohužel to dopadlo tak, že se vrátil. Myslím, že pro něj to bylo hodně těžké. Vrátil se v horším stavu, než odcházel. Kdyby zůstal, tak by se mu třeba dařilo a mohl dostat šanci v áčku nebo v Litoměřicích. Ale to se bavíme hypoteticky. To nikdo neví. Za mě je to jeden z kluků, který by měl juniorku táhnout. Pokud zůstane.

Zmínil jste zapojení dorostenců do zápasů juniorky. Jak jste byl spokojený s jejich výkony?
Pro mě z celého týmu byli milým překvapením Fíša, Stehlouš a pak kluci z dorostu. Musím říct, že se s tím ze začátku prali, co se týče fyzična. Postupem času se ukázalo, že do mužstva zapadli, hlavně Skuhrák s Vopim. Beci to měli trochu těžší, protože jsme zapojovali i další. Tam je škoda, že je to omezené na určitý počet, víc hráčů jsme už vzít nemohli. Pak jsme chtěli dát šanci i jiným, ale když jsem se šel podívat na zápas dorostu a hráč, kterého jsem měl vytipovaného, tak tři zápasy seděl nebo netahal dozadu, tak takového hráče jsem nechtěl. Nakonec tam zůstali jen dva útočníci Vopat se Skuhrovcem a obránce jsme vystřídali. 

Obrana byla zřejmě nejslabším článkem sestavy. Souhlasíte?
Je pravda, že ani obranná hra od útočníků nebyla taková, jaká bychom si představovali. Ale v obraně chybí kvalita. Pak třeba přišly zápasy, kdy Baláž a Bártek jako nejzkušenější obránci skončili v Litoměřicích a my jsme měli postavenou obranu na klucích, kteří toho v dorostu tolik neodehráli nebo to byli kluci, o kterých všichni od sedmé třídy říkali, že hokej hrát nemůžou. Kvalita se prostě někde musí projevit. Myslím, že do budoucna se dorost i juniorka budou muset začít chovat trochu výběrově. Není možné, aby se nám někdo setrvačností dostal od žáků až do juniorky a nebylo to postavené na výkonech, ale jen na tom, že nejsou lidi a vy toho hráče potřebujete. Takhle to nejde. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale v obou kategoriích jsou lidi, kteří tam nemají co dělat. 

Dá se říct, že je tohle problém celého českého hokeje?
Vždyť ti kluci pořád poslouchají, jak mají chodit ven, posíláme je do zahraničí… Proč do zahraničí? Proč si je tady nenecháme a nepracujeme s nimi? Vždyť právě tihle lepší kluci, kdyby tu zůstali, tak by nám celou soutěž zvedli. My už jim neřekneme: běž ven, bude tě to stát tolik a tolik. Když to vezmu za Litvínov, tak se platí pět tisíc ročně. Půjde ven a bude ho to stát dvě stě padesát nebo tři sta tisíc ročně. Všude posloucháme, jak se o ně staráme. Já si přečtu dvoustránkový rozhovor od svazového činovníka a na jedné stránce je, jak jsme si je rozmazlili a je to špatné, protože kluci dostávají hodně věcí zadarmo. A na druhé stránce si přečtu, co ještě bychom pro ně měli dělat. Já si myslím, že je nejvyšší čas jim trochu šlápnout na krk, vytvořit konkurenci. Prostě systém chceš nebo nechceš. A pokud nechceš, tak nehraješ. 

Nový trenér juniorky Martin Tvrzník říkal, že kluci potřebují právě konkurenci, aby se dál zlepšovali.
Souhlasím, to už jsem naznačil trochu předtím. Myslím, že zachrápeme v nejstarších žákovských kategoriích, nedoplníme, a pak se stane to, co v juniorce. Včetně hráčů, kteří si myslím, že tam nemají co dělat, jsme rádi, že máme dvanáct třináct lidí. Hráči nejsou blbí. Oni ví, že je potřebujeme. Pokud si uděláme čtyři vyrovnané pětky, kde vznikne konkurence, tak tady na ně nebudu muset řvát a nutit je. Chceš a trénuješ? Hraješ. Nechceš a nechodíš na tréninky? Tak nehraješ. 

Mohl by to být případ příští sezony, kdy do juniorky zamíří hodně hráčů ročníku 2003?
To už je otázka na pro nové trenéry. Ale když si představím tu sestavu, tak si myslím, že je dost pravděpodobné, že se 2003 prosadí.
 
Bývalý trenér A-týmu Vladimír Kýhos řekl v rozhovoru pro Sport, že Litvínov talenty má, jen se s nimi musí umět zacházet. Co si o tom myslíte?
Můžu si myslet, že tady bylo hodně hráčů, kteří měli dostat šanci. Ale já nemůžu mluvit za trenéry áčka, oni je vidí na tréninku nebo jak se chovají v kabině. Případ Přémy: nevím, co se stalo v áčku ani v Litoměřicích, ale ten kluk najednou neměl kde hrát. Nikdo ho nechtěl. Něco jiného je třeba Havelka nebo Jícha. Jícha podle mě v Litoměřicích odváděl velmi dobrou práci, ale je to otázka pro trenéry áčka. 

Co říkáte na odchod Jana Myšáka do zámoří?
Na Myšiho jsem měl od začátku jiný pohled, než mělo áčko. Nevím, co bych k tomu řekl. Zase jsme u toho charakteru, co se kolem něj rozpoutalo… Být to jiný kluk, tak je po něm. Myšiho zachránil charakter. Má to v hlavě srovnané, charakterově je naprosto v pořádku, zkrátka výborný kluk. Kolotoč a humbuk kamer kolem sebe ustál, a ještě si udržel hokejovou formu. 

Přejděme ke změně, která nastane od nového ročníku. Jak došlo k vašemu přesunu k dorostu?
To je otázka na Kamila Havelku a Ondru Weissmanna, s tím přišlo vedení. Jediné, co jsem řekl, že bych si rád nechal svůj realizační tým. Probrali jsme to, já jsem řekl, že s tím nemám problém. 

Co očekáváte od práce s dorostenci?
Bude to hodně jiné. Pamatuji si, když jsem poprvé odcházel od juniorky k dorostu, tak jsem si musel zvykat na to, že to je pomalejší. Je to jiný hokej. S kluky se budeme muset popasovat, pro spoustu z nich to bude skok, hlavně pro ročník 2005. Bohužel se stala tahle koronavirová epidemie, takže to budeme dohánět. Kluci zjistí, že musí trénovat víc fyzicky. Ale já si myslím, že to zvládnou. Když tehdy svaz vymyslel tu věc s rozšířením juniorky, tak kluci z ročníku 2002 přišli na trénink a chtěli jsme dělat sílu, ale nevěděli jsme co, protože to byly dětičky. 

Mluvil jste o ročníku 2005, který byl dosud velmi úspěšný. Myslíte, že přechod na dorostenecký hokej zvládnou?
O tom ročníku samozřejmě vím, protože se nepovedl a bylo jich strašně málo, takže se to doplnilo kluky z okolí. V této kategorii, když přijede soupeř, tak jsou tam dva tři šikovní hráči, tady jsou tři vyrovnané pětky. Většina kluků šanci v dorostu určitě dostane. Na začátku sezony jim vždycky říkám: Jste na stejné startovní čáře a ukažte se. Je mi jedno, jestli jsi 2005 nebo 2004, kolik si měl bodů a tak. Mě zajímá, co předvedeš teď. Myslím, že by to mělo být dobré, ale je to mládež. V ní je to jak na houpačce. Navíc v tomhle věku přijde období děvčat, je to takové trochu komplikovanější, takže záleží, jak to ustojí. Z pohledu těch 05 je to hodně o rodičích. Devátá třída odehrála za neúplnou sezonu sedmdesát zápasů. To se někdo zbláznil, aby v tomhle věku měl tolik zápasů. Pak když jsem viděl kluky, jak chodí na tréninky, tak mi přišli takoví vyhaslí. Už bylo vidět, že jsou otrávení, hlavně psychicky. Pak slyšíte, že jsou rodiče, kteří je ještě tahají tamhle na trénink a tam. Pak se nemůžeme divit, že přijde dorost a kluci jsou otrávení. Jsou i případy, kdy ten kluk řekne: Mě to nebaví, já na to se*u. Tomuhle bych se rád vyhnul. 

Vy jste zároveň šéftrenér celé akademie. Jaký máte názor na současný český mládežnický hokej?
Pořád slyším, jak je na tom český hokej špatně, ale nemyslím si to. Když jsem viděl poslední mistrovství světa dospělých, tak mužstvo předvádělo dost dobrý hokej. Hrála se Liga mistrů a české týmy hrály důstojnou roli a Hradec byl ve finále, když v extralize se pohyboval tam, kde se pohyboval. Nemyslím si, že je na tom český hokej tak špatně. U nás jsou největší problémem už od nejmenších soutěže. Chce to opravdu větší konkurenci. Neumím si představit, že by se někdo ve Švédsku soudil se svazem o tom, že změnili soutěž. Něco je nařízené, tak se to má dodržovat a hotovo. Už od nejmenších se na kluky prostě spěchá. Když mi v deváté třídě odehraje sedmdesát zápasů a sezona ještě ani neskončila, tak je to prostě špatně. Kluci toho mají moc. Všichni byl chtěli hrát nejvyšší soutěž. Někomu se povede jeden ročník a už si myslí, že by mohl hrát extraligu. Hlavně začínáme brzo… Proč hraje druhá třída nějakou soutěž? Tatínek tam stojí se stopkama a měří mu icetime, to jsme se zbláznili. Je to blbé, že to řeknu, ale my jsme v žácích hlavně trénovali. Za odměnu byly turnaje na Vánoce a Velikonoce. Jinak jsme trénovali. Dneska kluk neumí bruslit a my chceme, aby hrál soutěž. Naučme je bruslit, naučme je s pukem, a pak je nechme hrát zápasy. 

Jak se akademii dařilo fungovat v rámci koronavirové pandemie?
Bylo dobře, že odsud kluci na nějakou dobu vypadli před letní přípravou a vyčistili si hlavu. Je dobře, že si od nás odpočinou. Posledních čtrnáct dní jsme s Janou Šimonovou natočili pár instruktážních videí, abychom jim připomněli nějaké cviky. To jsme klukům posílali do skupiny. Samozřejmě jsme k tomu přidávali nějaké odkazy z Youtube, kde byla nějaká inspirace, jak cvičit. K tomu jsem klukům sestavoval tréninky a posílal jim je. Samozřejmě jsem jim napsal, že si je můžou upravit podle sebe. Ale zase, teď se ukáže ten charakter, jestli to budou chtít dělat.