Máš za sebou velmi povedený rok. Jak sezonu hodnotíš?
Byla to pro mě sezona vzestupů a pádů. Začal jsem velmi dobře, ale na konci druhého zápasu jsem si poranil koleno. Následující utkání jsem hrál s velkou bolestí. Poté jsem se však dostal do skvělé herní formy, jakou jsem snad ještě nikdy neměl, nato přišla pozvánka do reprezentace. Po návratu z reprezentace jsem dostal šanci zahrát si v první lize v Litoměřicích, kde jsem ale na ledě nedostával tolik prostoru a po pár zápasech jsem se vrátil zpátky do juniorky. V té době se mi v Litvínově příliš nedařilo. Pak přišla pozvánka na další reprezentační turnaj a po něm jsem dostal druhou šanci v Litoměřicích. Získal jsem mnoho zkušeností, sezonu hodnotím velmi pozitivně.

Co vidíš za povedeným startem sezony v juniorce?
Rozhodně pomohla dobrá letní příprava. Byla těžká, ale cítil jsem progress a na tréninky jsem se těšil. Myslím si, že to ale nejvíce bylo o hlavě. V létě jsem vyhrál mistrovství světa juniorů v in-line hokeji v Barceloně. Moc jsem si to tam užil, byli jsme výborná parta. Pak jsem byl s rodinou na dovolené v Itálii, kde jsem přišel na jiné myšlenky a od všeho si odpočinul. Do sezony jsem šel dobře naladěný.


Změnil jsi něco na své hře oproti dřívějšku?
Bylo mi vyčítáno, že příliš nahrávám a netlačím se do brány. Myslím, že jsem to letos zlepšil a bral jsem některé situace více na sebe. Stále mě však víc baví připravovat šance spoluhráčům.

Skvělými výkony sis řekl o pozvánku do reprezentace U19. Jaká to pro tebe byla zkušenost?
Zpočátku jsem o tom ani nevěděl, dozvěděl jsem se to pár dní před odletem. Měli jsme trénink, když k ledu přišel pan Havelka a řekl mi: V poslední době si hrál výborně, pojedeš do Kanady! Nevěděl jsem, co říct, byl jsem ohromen. Zkušenost to byla samozřejmě obrovská, byl to můj první reprezentační turnaj.

Jak sis ho užil?
Strašně jsem se těšil a musím říct, že to pro mě byl nejlepší čas v letošní sezoně. Užíval jsem si každou vteřinu. Kluci byli strašně fajn a dařilo se nám i v zápasech, takže panovala velmi dobrá nálada. Myslím, že jsem svými výkony zaujal.

Mrzelo hodně, že jste po dobrých výkonech s týmem nedosáhli na medaili?
Hráli jsme celý turnaj velmi dobře. Semifinálový zápas s Ruskem pro nás byla těžká rána. Po prohraném zápase s USA o třetí místo bylo na každém z nás vidět obrovské zklamání. 
 
Po návratu do Česka jsi dostal první šanci v Litoměřicích. Jak ses o tom dozvěděl?
Dozvěděl jsem se o tom už během turnaje v Kanadě. Mluvil se mnou pan Přerost, že by mě rád vyzkoušel v Litoměřicích.

V čem byl hokej v Chance lize oproti juniorským zápasům jiný?
Hráči v první lize jsou mnohem chytřejší a zkušenější. Nedělají se tolik chyby jako v juniorech, více se plní taktické pokyny. Všechno je ve větším tempu. V neposlední řadě je velký rozdíl v síle, občas jsem si mezi těmi dospělými připadal jako malý kluk.


Časem se tvoje pozice v mužstvu ustálila a v Litoměřicích jsi zůstal. Jak jsi spokojený se svými výkony v dresu Stadionu?
Myslím, že jsem ukázal, co umím a co ve mně je, ale je se ještě hodně co učit.

Proti Porubě si k výhře pomohl gólem a asistencí..
Dlouho jsem čekal na první gól a konečně se mi ho povedlo dát. Měl jsem obrovskou radost. 

Litvínovské juniorce letošní ročník příliš nevyšel. Co na to říkáš?
Je to škoda. Měli jsme dobrý začátek sezony, ale naprosto jsme pokazili druhou půli. Znovu se ukázalo, že máme výborné gólmany, ale moc jsme jim nepomohli a často jsme vyhořeli na koncovce.

Sezonu předčasně ukončila pandemie koronaviru. Jak současnou situaci zvládáš?
Je to pro mě velký nezvyk. Byl jsem zvyklý nebýt skoro celý rok doma. Snažím se tuhle situaci využít a dělám věci, na které normálně nemám moc času. Trávím čas s rodinou, dodělávám věci do školy, které jsem zameškal. Připravuji se k maturitě a taky trénuji na příští sezonu. 

Máš před sebou do budoucna nějaký osobní cíl?
Určitě bych chtěl jet na mistrovství světa juniorů. To je můj hlavní cíl pro příští rok.