V létě ses rozhodl odejít do zámoří, v Kanadě to však nevyšlo. Je to pro tebe s odstupem času zklamání?
Určitě ne. Myslím, že je to zkušenost, ať to dopadlo, jak to dopadlo. Do kariéry mi to dalo dost, co se týče jejich hokejových návyků, dravosti a tlaku do branky. Pak nějaké ty věci v osobním životě, jazyk, samota a tak. 

Proč jsi se vlastně rozhodl vrátit zpět?
Viděl jsem to jako nejlepší možnost po vyčkávání, jestli budu vyměněn nebo ne. Pro mě bylo hlavně důležité hodně hrát, být na puku a mít vysoký ice time, což tady mám a jsem za to rád. 

Co pro tebe bylo po příchodu do Sarnie nejtěžší?
Pochytit slang na ledě. Komunikace je dost důležitá, postupem času jsem se ale všechno naučil a už to bylo dobré.


Jaké jsou podle tebe hlavní rozdíly mezi zámořským a evropským hokejem?
Mají menší hřiště, takže je to rychlejší, přímočařejší. Jinak je to hodně o přístupu hráčů. Každý hráč k tomu přistupuje zodpovědně, protože buď ho pak čeká NHL nebo seniorský hokej. V každém týmu je pět formací a z toho můžou hrát jen čtyři, takže na tréninku to lítá a bojuje se o místo v sestavě. 

Měl jsi jiné možnosti než mateřský Litvínov?
Čekal jsem nejméně týden na vyjádření jednoho klubu v QMJHL. Pak jsme řešili ještě USHL, ale to jsme nakonec shodili ze stolu, takže jsem teď doma. 

Za juniorku jsi zatím odehrál tři zápasy. Jak se na ledě cítíš?
Určitě lépe než v prvních dvou utkáních. Byly to moje první zápasy po nějakém měsíci, takže jsem do sebe potřeboval dostat tu herní pohodu. Postupně se to zvedá, doufám, že se to ještě zlepší. 

V minulém ročníku jsi byl mezi juniory nejlepším střelcem. Věříš, že bys na to mohl navázat?
Ano. V zápasech často střílím, ale zatím to tam padlo jen jednou. Budu se na střelbu muset více koncentrovat, zatím sbírám spíš asistence. 
Někteří hráči juniorky dostávají šanci ve druhé lize nebo případně Chance lize. Myslíš také na vyšší soutěž?
Určitě. Už bych chtěl postupně přejít do seniorského hokeje a prosadit se v něm, ale za tím musí být výsledky. Je to na trenérech, aby si mě případně vytáhli.
 
Juniorce se v poslední době nedaří, nepovedl se ani vstup do DHL Superpoháru. Co za tím vidíš?
Myslím, že jsme ty zápasy odehráli docela slušně. Třeba proti Spartě se to divákům muselo líbit: mělo to tempo, dohrávaly se souboje… trápí nás proměňování šancí a individuální chyby v obranném pásmu.

Jaké máš před sebou osobní cíle?
Pomoct týmu do play off a přiblížit se seniorskému hokeji.