Rozený střelec? To je přesně typ hráče, kterých je v Česku obrovský nedostatek. Jan Myšák má však slušně našlápnuto svůj talent potvrdit. Cesta bude ještě dlouhá a nesmírně náročná, ale jeho statistiky jsou až neuvěřitelné. Ve své první sezóně v mladším dorostu ovládl bodování soutěže, když ve 37 startech vstřelil 57 gólů a přidal 32 asistencí. V téže sezóně pomohl i staršímu dorostu, který se zachraňoval v soutěži. S o dva roky staršími hráči stejně nezapadl a ve čtyřech startech vstřelil 5 branek a zaznamenal i 5 nahrávek. 


Letošní sezóna jeho talent jen podtrhuje, za mladší dorost stihl pouze 10 zápasů a i přesto vyhrál krále střelců i bodování základní části, když nasázel do branek soupěřů 37 gólů k nimž přidal 17 nahrávek. Ve starším dorostu se v 18 startech stal lídrem bodování v týmu a s 15 góly se řadí i do desítky nejlepších střelců celé ligy. Díky svým výkonům se stal také stabilním členem reprezentace U16, ve které patří k jednomu z tahounů národního týmu. 

S mladším dorostem jste váleli, play off jste si zajistili s předstihem. Ty jsi ale nastupoval ve dvou kategoriích, necítil ses unavený?

Oproti staršímu dorostu, který měl opravdu těžkou skupinu, tak v mladším jsme měli skupinu lehčí. Byly tam tak dva tři týmy, které byly s námi vyrovnané. Možná proto jsme se dostali do play off s takovým předstihem. Pro mě byly všechny zápasy hrozně těžké. Mám hodně času na ledě a byl jsem hodně unavený. Nastupoval jsem za starší i mladší dorost, takže těch zápasů bylo opravdu hodně. 

V mladším dorostu jsi neměl absolutně konkurenci, v 10 zápasech si nastřílel 37 gólů, přidal 17 asistencí a ovládl celé statistiky v základní části.

Po nějaké době jsem si zvykl, že lidi ode mě hodně očekávají. Nemyslím na to, snažím se hrát, co možná nejlépe. Snažím se střílet hodně gólů a taky nahrávat. Bude to asi taky těmi soupeři, proti Ústí nebo PZ Kladno jsem měl šanci se výrazněji bodově prosadit. Nevím, jak to bylo v jiných skupinách.

Bavilo tě ještě dávat góly a kde se to v tobě bere?

Střílet góly a nahrávat mě baví. Vzpomínám si, když jsem byl menší, tak jsme měli pana trenéra Noska a on na mě pořád řval, když jsem nedal góla. Já jsem nechtěl, aby na mě řval, takže jsem se snažil, co nejvíce dávat góly. Myslím si, že to mám do teď, že se pořád snažím šance proměňovat a taky mě to hodně baví. 

Letos si byl pozvaný na kemp IIHF, kam se před tebou dostala jen hrstka talentů z České republiky. Jaké to tam bylo?

Bylo to naprosto skvělý, já jsem se tam mohl srovnat s jinými hráči z jiných zemí. Například z Kanady, Finska nebo Švédska a udělal jsem si nějaký obrázek, jak to jiné země mají, jak trénují a posunulo mě to dál. 

Ukázalo ti to také, že ve světě je konkurence úplně jiná?

Ve světě je obrovská konkurence, když se člověk dostane takto mimo republiku, tak to vidí. Je hodně zemí, kde je spousta talentů, už i Švýcaři a další jsou na podobné úrovni, takže je to hodně vyrovnané. 

I letos jsi opět naskočil pomoci i staršímu dorostu a opět se ti daří.

Zatím se mi daří i ve starším dorostu. Přišli jsme tam pomoci, začali jsme vyhrávat a už se nám konečně daří. Moje góly už jsou jen bonus k tomu.

Starší dorost měl za sebou spoustu proher, jak bylo těžké naskočit do rozjetého vlaku?

Nebylo to lehké, ale nesměli jsme se z toho hroutit. Skupina byla opravdu hodně těžká. Měli jsme tam Plzeň, Vary, Chomutov a další silné soupeře. Ze začátku nám to moc nefungovalo, ale teď jsme se do toho dostali a všechno funguje. 

Neměl si strach? V mladším dorostu jsi střílel jeden gól za druhým, ale lidé to od tebe očekávali i ve starším dorostu.

Trochu jsem se toho asi bál, protože se ode mě ty góly očekávají, a když to tam nepadne, tak je asi něco špatně. Snažím se si to ale nepřipouštět a hrát si svoji hru.

Vybojoval sis i místo v národním týmu U16, co to pro tebe znamená?

Je to pro mě podobné jako se dostat na kemp IIHF, mohl jsem si udělat obrázek. Hráli jsme například se Švýcarskem, můžu si tak srovnat jak na tom jsem proti jiným zemím a hokej je o dost rychlejší, kvalitnější a hraje se více do těla. To je pro hráče to nejlepší, hrát těžké zápasy a vzít si z nich ponaučení. 


Jaký je pro tebe herní rozdíl v nároďáku a na klubové úrovni?

Rychlost hry, v repre se všechno rozebírá na videu, my máme video i tady, ale tam máme každý trénink i zápas z videa. Hokej je tam daleko přímočařejší, máte na všechno méně času, takže se ze všeho střílí a nikdo si nemůže dovolit hrát to do prázdné branky.

Jak vidíš svojí budoucnost?

Chtěl bych se svými výkony, co nejdříve probojovat tady v Litvínově do áčka. Byl bych moc rád, kdyby se mi to třeba za rok za dva povedlo, udělám proto všechno. Taky bych chtěl uspět v draftu, to je sen asi každého hráče. 

Brání tě soupeři jinak než ostatní hráče?

V mladším dorostu, když jsme přijeli třeba do Ústí, tak se tam na mě pověsili tři hráči. Měl jsem tam na sebe osobku, takže to nebylo moc příjemný. Nějak sem se z toho dostal a i tak jsem se prosadil. Ve starším dorostu je to jiný, tam už nic takového není.

Jaké máte cíle se starším dorostem? Do nadstavby jste šli s velkou ztrátou.

Ztráta byla veliká, ale teď se nám daří, už máme za sebou nějaké výhry. Když to takto bude pokračovat, tak věřím, že se do play off dostaneme.


Jací jsou tvoji vysnění spoluhráči, se kterými bys chtěl jednou nastoupit v Litvínově?

Tak to je jasný! S Viktorem Hüblem a Frantou Lukešem, ale byl bych rád, kdybych vůbec nastoupil (..směje se).