„Bohužel jsme nedokázali ubránit poslední a nejdůležitější přesilovku,“ litoval Čajan rozhodujícího momentu, kdy Ondřej Kovařčík ve třetí třetině zlomil vyrovnaný duel ve prospěch domácích. „Byly tam těžké pasáže, ale od toho tam jsem, abych něco chytil a podpořil kluky, aby měli šanci na výhru.“

Litvínov přitom dlouho držel krok a po brance Jaroslava Brože z 36. minuty sahal po bodech. Oceláři ale ve třetím dějství zapnuli a dvě branky v poslední desetiminutovce znamenaly body pro domácí. „Každý bod by pro nás byl výborný, mrzí nás, že jsme to nedotáhli,“ řekl Čajan.

Přestože Litvínovu zatím výsledkově příliš nepřeje štěstí, brankář zůstává pozitivní. „Je začátek sezony, snažím se to nevnímat a myslím, že i kluci jsou na tom podobně. Jdeme zápas od zápasu a ono se to určitě zlomí,“ věří.

Čajan čelil 44 střelám a přiznal, že mu vysoké vytížení paradoxně vyhovuje. „Je lepší být v zápase pod palbou, než tam mrznout a pak z jedné střely dostat gól. Ale takhle se hrát nedá, musíme si víc pomáhat v obranném pásmu a hrát lépe dozadu.“

Dvaadvacetiletý gólman se do české extraligy vrátil po působení v zámoří a přiznává, že změna byla znát: „Cítím se dobře, ale liga je těžká a plná zkušených hráčů. Největší rozdíl je asi v rychlosti. V Americe hrají mladší kluci, tady mají hráči větší přehled a dokážou potrestat i sebemenší chybu.“